V průběhu soutěže prohráli pouze ve Vodňanech a remizovali v Protivíně, jinak vše vyhráli. Vítězství ve skupině potvrdili Vacovští již pět kol před koncem soutěže.

Především na podzim procházeli soutěží s neuvěřitelnou lehkostí a všech devět mistrovských zápasů vyhráli při skóre 61:2. Na jaře už to tak suverénní nebylo, neboť na podzim nejlépe hodnocený hráč David Tesař (střídavý start ze Zdíkova) odešel na střídavý start do ligového Tatranu Prachatice a jeho neúčast byla hodně znát. I další kluci si zkusili nejvyšší žákovskou soutěž – na podzim nastupovali za Tatran Tomáš Kovařík, Jirka Volf a Standa Pšenička, na jaře pak pokračoval pouze kapitán týmu Tomáš Kovařík. Navíc výše jmenovaní a Lukáš Král, Dušan Buček, občas Radek Vintr a Marek Valta vypomáhali dorostu. Kromě toho se hráčům na jaře nevyhýbala zranění, a tak jen výjimečně nastupovali v kompletní sestavě.

Velmi se Vacovským vyplatila spolupráce s okolními oddíly – Sokol Zdíkov, Sokol Stachy a SK Čkyně, kterým patří velké díky za vstřícnost při některých složitých jednáních. Dík patří také vedení SK Vacov za vytvořené podmínky a trenérům mladších žáků, jejichž hráči úspěšně doplňovali starší kategorii.
Výbor SK Vacov spolu s vedením žákovského týmu připravili hochům za odměnu slavnostní chvilku, kdy jim o přestávce mistrovského zápasu mužů Vacov B – Šumavské Hoštice byl předán pohár za vítězství v I.A třídě, upomínkové medaile a vítězná trička. Pohár dostal také nejlepší střelec týmu Ondra Carvan za 24 gólů v 15 zápasech.

Sešel se výjimečný ročník, který, jak všichni ve Vacově věří, dá o sobě ještě vědět. Přechod do dorostu by většině neměl dělat problémy, neboť někteří si tuto kategorii v tomto ročníku již úspěšně vyzkoušeli.