Hlavní pozitivum je, že se podařilo soutěž zachránit. Po podzimní části, která měla o dvě kola více než ta jarní, to nebylo nic moc. „V hlavě jsem měl především to, že jsme na kontě měli pouhých osmnáct bodů a spadli do problémových sestupových vod,“ začal hodnocení soutěže prachatický trenér Josef Veselý a pokračoval: „Podzim nám příliš nevyšel, hlavně oproti předchozí sezoně, kdy jsme měli nějakých čtyřiadvacet bodů. Teď to bylo hodně našlapané a do bojů o záchranu se hned od začátku jara namotalo velké množství mužstev. Chtěli jsme zapracovat na doplnění kádru, zlepšení výkonnosti, ale vše bourala špatná tréninková morálka jak v zimní přípravě, tak v jarní části samotné. A co si budeme povídat, v našem regionu není jednoduché kádr doplnit, a tak jsme hráli ve stejném složení jako na podzim a stále více šancí dostávali dorostenci. Přičichli si k dospělému fotbalu a bylo to ku prospěchu věci.“

Přeze všechny problémy však Tatran na jaře odehrál řadu kvalitních utkání a potvrdil, že by mohl hrát i na vyšších příčkách. „Dobře bylo, že jsme byli nějaká tři kola před koncem zachráněni. Vyšel nám blok zápasů, ve kterém jsme bodovali, což nás vykoplo tabulkou nahoru. Když vyberu výkony z jara, tak mě nejvíce těší výkon a vítězství nad Jindřichovým Hradcem, který hrál nejlepší a nejlíbivější fotbal celé soutěže. Nám se podařilo z 1:2 otočit na 3:2. Tam to vyšlo Kamilovi Tobiášovi, Kováčikovi a Caisovi. Vyhráli jsme několik zápasů a dostali se z problémových vod tabulky,“ uvedl k zápasům J. Veselý a dodal: „Pořád ale chodíme kolem horké kaše s tréninkovou morálkou hráčů. Na hřišti se projevovalo, že se moc netrénovalo. První poločasy byly dobré, druhé tak do šedesáté minuty a pak jsme začali šlapat vodu. Musím však kvitovat, že nám na jaře hodně pomohl Kamil Tobiáš, který měl své trenérské práce u dorostu Dynama hodně. Naopak mě mrzí, že se k mančaftu obrátil zády Pavel Kaczko. Bylo by dobré, kdyby se vrátil k fotbalu k nám do týmu. Kdyby trochu potrénoval, byl by určitě platným hráčem, do kádru patří a rádi bychom ho viděli zpátky. Doufám, že to přehodnotí a Tatranu pomůže.“

V této sezoně nebyl zase až tak velký problém sáhnout do divizního kádru dorostu. Tato soutěž se reorganizuje, Tatran neměl ambice získat do Prachatic sportovní centrum mládeže a prakticky se tato soutěž ani nehrála o pořadí. „To je sice pravda, ale ani dorostenců nebylo nazbyt a za starší dorostence museli hrát mladší. Na druhou stranu si kluci vyzkoušeli těžší zápasy, což pro ně bylo plus,“ dotkl se J. Veselý dorostenecké soutěže a pokračoval na téma mládeže: „Nám šlo hlavně o to, dostat sem sportovní třídy žáků. Dorosty by už nešly zvládnout. Ale za ty roky, co se tady divize dorostu hrála, to mělo velký přínos. Byla to kvalitní soutěž, se kterou sem přišli i hráči z jiných klubů. Na druhou stranu to však nemělo až takovou zpětnou vazbu. Z týmu dorostenecké divize by měli každou sezonu přijít do dospělých dva až tři hráči, což se nedařilo. Nyní bude hrát dorost přebor kraje a minimálně horní polovina soutěže bude hodně kvalitní. Musíme zapracovat na té návaznosti. Navíc zde někteří hráči byli na hostování a mateřské oddíly si je stáhly zpět. Chce to trochu času, když hráči pak šanci dostanou, měli by se snažit toho využít.“

Nyní přijde na řadu letní přestávka. Času na přípravu je málo, navíc bude Prachatické trápit nutné doplnění kádru, aby ta příští sezona byla jednodušší než ta právě skončená. „Nechci říci, že by situace byla tragická, ale určitě je hodně špatná. A to jak po stránce financí, tak po stránce hráčského kádru. My v oddíle vkládáme nemalé finanční prostředky do hráčů, kteří zde jsou přes žáky, dorost, pak odehrají dva roky za dospělé a už pokukují, kam by mohli odejít za kopečky. Trend je takový, že někoho vychováme, přijede sem pár pozorovatelů z Rakouska a odtáhnou kluky do týmů, které jsou na úrovni našeho okresního přeboru. Tam jim strčí nějakou korunu a někteří jsou nadšení z toho, že hrají v zahraničí. Za rok či dva jsou ti hráči na úrovni právě těch domácích, není tam kvalita tréninková ani zápasová a strašně dlouho pak trvá, aby se dostali do původní výkonnosti,“ poukazuje na velký nešvar a problém příhraničních klubů prachatický trenér a dodává: „Je škoda, že již v tomto představitelé fotbalového svazu v Praze něco neudělali. Je třeba tomu zamezit, protože je to velký odliv hráčské kvality a navíc bez náhrady. Jen v našem oddíle máme takto v zahraničí osm hráčů. Kdyby se vrátili, tak tady hrajeme kvalitní soutěž. Jsou to i místní kluci, kteří by měli být patrioti, ale taková je zkrátka doba.“

Z předchozích slov trenéra Veselého lze vyčíst, že to s doplněním či udržením kádru nebude vůbec jednoduché. Jak by tedy mohl vypadat? „Složení kádru je opravdu velká neznámá. Na rovinu mohu říci, že posledních čtrnáct dní nespím a mám hrůzu z toho, kolik lidí vůbec dáme dohromady. Nemůžeme počítat s Kamilem Tobiášem, který šel jako asistent k prvoligovému áčku Dynama České Budějovice, kde bude mít práce až nad hlavu. Kováčik mi oznámil, že odchází do Rakouska a na cestě do zahraničí jsou údajně Kamil Ryšánek a Venca Cais. U nich je to padesát na padesát. Nevím, jak to dopadne, ale kdyby opravdu všichni čtyři v Tatranu skončili, tak se prakticky rozpadne osa týmu,“ vypočítává teoretické ztráty v kádru trenér a doplňuje k možným náhradám: „Koho do týmu dostat, to opravdu nyní nejsem schopen říci. Není kde brát. Jednám s různými fotbalisty z okresu, myslím, že jim nabízím kvalitní podmínky, kvalitní soutěž, ale někdy nevím, co by chtěli. Je to soutěž, pro kterou je také třeba něco obětovat, ale převažuje pohodlnost a lenost. Asi žijeme v jiné době, kterou po stránce myšlení některých lidí nedokážu pochopit.“

Další ročník krajského přeboru odstartuje 13. srpna, takže mají týmy nějakých sedm týdnů na to, aby daly dohromady své kádry.