VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O postup do semifinále se Češi střetli s Peru, které bylo nejhratelnější, ale o dvě branky prohráli

PRACHATICE - Podruhé v kariéře vyrazil do Jižní Ameriky na světový šampionát ve futsalu – sálovém fotbalu prachatický Šafránek. Se sálovkou začínal v patnácti letech v týmu FC Vosy Prachatice, který se posléze spojil s SK Strabag. V jeho dresu naskočil do naší nejvyšší soutěže. Nyní druhým rokem hostuje v týmu Chemcomex Praha. Před čtyřmi lety skončila reprezentace České republiky v Paraquayi devátá, tentokrát v Argentině získala historicky nejlepší umístění, skončila pátá.

21.9.2007
SDÍLEJ:

O postup do semifinále se střetli Češi a Peru. Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

Na evropském šampionátu jste skončili třetí, a tak již byla jen otázka, zda se dostanete do nominace na Argentinu. Bylo to těžké čekání?

V červenci jsme měli o svátcích soustředění a v srpnu byl na pořadu nominační turnaj na Kladně. Nominaci jsme pak dostali druhý den, takže žádné dlouhé vyčkávání.

Můžeš srovnávat šampionáty v Paraquayi a Argentině. Jak to na tebe působilo v zemi fotbalu zaslíbené?

V Paraquayi o nás bylo od začátku výborně postaráno, u letiště byl připraven autobus, všude byly plakáty oznamující konání šampionátu, celá země tím žila. V Argentině jsme marně hledali alespoň plakáty, kde by zvali fanoušky na šampionát. Nejprve nás odvezli na první ubytování a po deseti minutách zase sbalili, že musíme jinam. Nikdo nic nechápal. Převezli nás do nějaké ubytovny, kterou nelze ani popsat. Pozitivní bylo předtím Buenos Aires, kde bylo ubytování perfektní a pozvali nás do Českého domu. To však bylo mimo dění šampionátu. V Mendoze to bylo hrozné. Ubytování nic moc, jídlo také ne, pořád čtyři jídla dokola. Ani na snídani, to bylo pořád chleba a kroasán, na něco lepšího jsme nemohli ani pomyslet. Na pokoj se nemohli pomalu ani dva lidi vejít a o koupelně ani nemluvě.

To nezní přívětivě. Byly alespoň připraveny haly na trénink?

První dva dny před zahájením to bylo těžké, nebylo se ani komu dovolat. Pak to již bylo dobré. Tréninkové haly nebyly nic moc. Při zápasech již byla atmosféra vynikající. Pak se i jinak hraje.

Když jste se dozvěděli složení skupiny, věřili jste v postup?

Na šampionát jsem se těšil, ale když jsem viděl složení skupiny, ze které šly dál jen dva týmy, tak jsem to viděl hodně složité. Nikdo moc v postup nedoufal. Venezuela před deseti lety šampionát vyhrála a netajila se tím, že chce na tento výkon navázat. Kanada velmi kvalitní a Kolumbii považuji za nejlepší tým na světě.

Hned v prvním zápase jste narazili na Venezuelu. Těžkého soupeře jste zvládli.

Odehráli jsme výborný zápas hlavně odzadu. Pomohlo nám, že jsme brzy dali gól. Pak jsme hlavně bránili, Venezuela nás dost tlačila. Byla vidět jejich herní kvalita, ale my hráli poctivě dozadu a nepouštěli je do šancí. Měli jsme i dost štěstí a výborně zachytal Honza Klíma.

Podle zpráv byl druhý zápas s Kanadou dost vypjatý a v závěru se docela jiskřilo.

Šlo o strašně moc, vítěz prakticky postupoval ze druhého místa, protože přemýšlet o tom, že by někdo ve skupině porazil Kolumbii, bylo nesmyslné. Zpětně si myslím, že Kanada nebyla těžkým soupeřem a v dalším zápase bychom asi vyhráli bez problémů. My se však hodně trápili v koncovce, svazoval fakt, že by výhra znamenala postup do čtvrtfinále. Nedali jsme čtyři šance, oni byli pořád na dostřel, viděli, že jsou blízko postupu, tak jim v závěru vytekly nervy. Jeden z hráčů dal našemu gólmanovi hlavičku a začala mela. Trochu se to šťouchalo, ale nic vážného.

Laika by mohlo překvapit, že se Kanada vůbec dostala na světový šampionát.

Více než půlka týmu jsou naturalizovaní Jihoameričané, kteří také tým táhli. Komunikovali španělsky s rozhodčími a je jasné, že sálovku v Kanadě zvedli oni.

Posledním zápasem skupiny byl duel s Kolumbií. Tady se asi žádný zázrak čekat nedal, ale 10:0 bylo hodně kruté.

Kolumbijci jsou výkonostně úplně jinde a navíc my měli postup zajištěn, takže se hrálo trochu volněji. Říkali jsme si, že musíme uhrát slušný výsledek, aby pak i čtvrtfinálový soupeř na nás hleděl trochu s respektem. Shodli jsme se na tom, že i kdybychom zahráli super zápas bez chyb, tak by to bylo maximálně na 1:5. Na Kolumbii zkrátka nemáme. Takto technicky vyspělý tým jsem ještě neviděl. Navíc měli Kolumbijci až na dva hráče úplně stejný kádr jako před čtyřmi lety. To také svědčí o kvalitě.

Ve čtvrtfinále jste šli proti Peru. Z vítězů skupin určitě nejhratelnější soupeř.

Byla to obrovská škola, s Peru se dá hrát naprosto vyrovnaně. Prohráli jsme však 5:7. Vedli jsme 1:0, ale pak jsme udělali nesmyslné chyby a utekli nám na 1:4. V poločase to bylo 2:6. Pak jsme na ně vlítli a ve druhém poločase byli lepší. Ale jak říkám, rozhodlo se to v prvním poločase a prohráli jsme si zápas vlastními chybami. Je to velká škoda. Nevím, zda ještě někdy bude mít naše reprezentace šanci postoupit do čtvrtfinále mistrovství světa a navíc s tím, že narazí na hratelného soupeře.

Na kvalitní výkony jste navázali i v jakési evropské skupině o páté místo, i když Rusové tam určitě nepatřili, protože vypadli již ve skupině.

Organizátoři pokračovali v minelách ze začátku šampionátu. Měla se hrát v San Rafaelu oficiální skupina o páté místo, ale Bolívie, Belgie a Equador řekly, že dál hrát nebudou. My nemohli říci, že bychom nehráli, navíc jsme stejně měli letenky na určité datum a vlastně bychom tam skoro týden nic nedělali. Situaci pak asi režírovali ruští funkcionáři, protože se najednou jejich tým v této skupině objevil, i když měl být už na cestě domů. Dokonce na jejich webu se chlubili tím, že hrají s Čechy a Nory o páté místo. Ale to už jsou Rusové.

Turnaj v San Rafaelu jste nakonec vyhráli a své postavení potvrdili.

Trenéři se snažili zjistit, zda to bude oficiálně boj o páté místo, ale nikdo nebyl schopen nic potvrdit. Dokonce jsme uvažovali o tom, že si s Nory zahrajeme přátelák a proti Rusku nenastoupíme. Nakonec jsme to skousli a nastoupili. Na hřišti jsme to pak zvládli a v prestižním zápase mistry Evropy porazili. Dokázali jsme si, že lze na vrcholné úrovni profíky z Ruska porazit. V přáteláku na Kladně jsme s nimi hráli 5:5 a teď tady porazili, takže už pro nás nejsou vzdálenou planetou.

Potom, co Rusové nastříleli Norsku jedenáct branek, z nich musel jít strach.

My vedli nad Nory 3:0 a pak to podvědomě podcenili, ale vyhráli. Nad Rusy jsme celé utkání vedli a bez problémů si výhru uhlídali.

Proti Rusům jsi dal jediný gól na šampionátu. Hrál jsi odzadu, nebo se střelecky nedařilo?

Měl jsem i obrovskou šanci s Venezuelou, byl jsem sám před brankářem a mohl se ho zeptat, kam to chce. On stál přibitý na čáře a já ho trefil do nohy. Hrál jsem pravé křídlo, ale nepadalo to tam. Turnaj se vydařil Jardovi Gojovi. Ale bylo jedno, kdo dával góly.

Měli jste možnost sledovat závěr šampionátu v reálu?

Kdepak.Vůbec se o nás nikdo nestaral, pořadatelé se starali jen o své. My viděli finále jen v televizi. V San Rafaelu nebylo ani žádné vyhlášení. Dohráli jsme proti Rusku, sbalili se a linkovým autobusem vyrazili do Mendozy. Ani autobus pro nás nebyl, opravdu jsme jeli linkovým autobusem. Zkrátka naprostý nezájem. Když se ještě vrátím čtyři roky zpět, tak v Paraquayi s námi všude jezdila ochranka, na tréninky chodili fanoušci, po zápasech na nás čekali a chtěli si povídat. Když srovnám atmosféru, tak letos to bylo naprosto ubohé. Myslel jsem si, že Argentina bude chtít souseda po čtyřech letech trumfnout, ale nebylo z toho nic. Asi to vyplývá z jejich povahy. To je pořád maňána a na všechno dost času.

Jak jsi hodnotil to, že Kolumbie vypadla v semifinále?

Koukali jsme na to v televizi. Do stavu 3:1 pro Kolumbii existoval jen jeden tým, Argentina se na nic nezmohla. Problémem pak bylo, že sice jeden hráč byl schopen přejít přes dva Argentince, ale již nezakončil. Chtějí položit gólmana a přihrát do prázdné brány. Na to pak doplatili. Argentina je zkušený tým, má výborné zakončení a využila chyb Kolumbijců. Ti si semifinále prohráli úplně sami.

Finále bylo asi hodně nudné, když to bylo 1:0.

Nebylo to nic záživného. Gól padl dvě minuty před koncem. Mrzelo mě, že do finále nešla Kolumbie, s klukama jsme bydleli na jednom místě a jsou to dobří kamarádi. Jsou nejlepší a na nikoho se nepovyšují.

A co říci závěrem?

Sice organizace nic moc, ale jsme spokojeni s výkonem. Byli jsme nejlepší z Evropy a stali se nepsanými mistry starého kontinentu. Nakonec i v argentinských novinách uznali oficiálně naše páté místo na světě, což je historická událost pro naší sálovku. Nyní v březnu 2008 bude mistrovství Evropy v Belgii a doufám, že navážeme na náš úspěch. Slibují parádní šampionát, tak jsem zvědav.

21.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Bezproudí na Prachaticku

Ilustrační foto.

Řidiči bourali kvůli nepřiměřené rychlosti

V úterý 21. listopadu pokřtí Šumavu pod sněhem

Šumava - V úterý 21. listopadu bude pokřtěna již druhá publikace z ediční řady Seidelova Šumava nazvaná Šumava – krajina pod sněhem. 

Záchranáři vyrazili na společné cvičení

Šumava – Společné cvičení se členy německé horské služby Bergwacht Bayern v alpském Bad Tölzu mají za sebou záchranáři HS Šumava.

Nájemník domu kradl ve sklepě i na půdě materiál na stavbu

Volary - Celé letošní prázdniny měl dnes již z krádeže podezřelý sedmatřicetiletý muž z Prachaticka na to, aby se dostal do nepřístupných sklepních prostorů domu, kde žil jako nájemník a kradl.

Řidiči pozor, silnice začínají být zrádné

Prachaticko - Sníh na silnicích regionu likvidují už od nedělního rána i silničáři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT