Za úmorného vedra se hrálo systémem semifinále a o umístění. Jako první vyběhli domácí proti Lhenickým a po boji podlehli 3:4. Ve druhé utkání Vimperští ukázali svou sílu a Václav Carda v brance hostí se nudil. V tomto utkání předvedli bývalí hráči od kraje po okres, že to mají stále v noze, a porazili Tým Luboše Tischlera 8:1.

Poté následoval zápas o 3. místo, ve kterém zaslouženě vybojovali bronz domácí, když v dobrém utkání porazili velmi zdatné hráče, které dal dohromady Luboš Tischler dlouholetý hráč Šumavských Hoštic a Lažišť, v poměru 4:3.

Finálový duel mezi starými gardami Vimperka a Lhenic skončil 4:4 a o vítězi turnaje musely rozhodnout střely ze značky pokutového kopu. V nich byli úspěšnější Vimperští, když zvítězili 4:3. Zápas samotný byl pořádným bojem a za úmorného vedra předvedli všichni hráči, jak to stále umí. Markytán, Carda, Pořádek či Boška nechali zavzpomínat na doby, kdy fotbal byl opravdu nádherný sport. Mnozí starší hráči by ještě dnes zvedli mladíkům mandle, a tak se fotbal moc líbil. Na pokutové kopy byl nakonec šťastnější tým z Brány Šumavy Vimperka, ale to nemění na věci vůbec nic, poněvadž v Lenoře vyhrál fotbal. A bylo to pořádné menu před víkendovým vrcholem v Jihoafrické republice.

Uznání patří i oběma rozhodčím Františku Štěpánovi a Petru Bajčíkovi i spíkrovi dne Karlu Kubincovi.

Ladislav Beran