Lenora – Volary 2:3 (0:2). Začátek zápasu byl velmi nervozní a odpovídal výkonům mužstev v jarní části. Volarští nervozitou ze zisku bodu hráli špatně a hlavně kombinace již podruhé za sebou vázla. Domácí se též moc nepřetrhli, a tak to bylo 30 minut hrůzy. Jediný, kdo vynikal, byli diváci Lenory. Ti se přišli se svým týmem rozloučit stylově, bubny, trumpety a fandění srdcem, to mělo probrat hráče s letargie. Fotbal jakoby se utopil vedle ve Vltavě. Ještě, že Volarští se trochu vzchopili a po závaru před brankou domácích si vytvořili tlak, po snaze dostat se do vápna byl faulován Fučík a Kubinec pokutový kop proměnil. Do konce první části ještě Fučík přidal druhý gól.

Jenže druhý poločas jakoby okopíroval podzimní zápas. Volarští s vědomím, že se nemůže nic stát, nechali domácím prostor, nechali je kombinovat, zatáhli se dozadu. Domácí toho využili a zejména Švehla, Bledý a Radvanovský rozhýbali domácí tým k výkonu, který se v letošní sezoně vymkl z průměru. Mezi 45. až 60. minutou ukázali domácí hráči, že fotbal umí. Hosté byli pod tlakem a bylo jen otázkou, kdy padne branka domácího týmu. V 55. minutě dostal ideální míč Bledý a z 25 metrů se trefil. Byla to fotbalová lahůdka. V této části utkání domáci dominovali, hráli dobře a chtěli víc. Nakonec to nevyšlo, ke konci zápasu již chyběly síly a volarští Fučíkem, který vzal zodpovědnost na své kopačky, dali tolik potřebný třetí gól. Záchrana soutěže tím byla zpečetěna, ale výkon byl velmi špatný. Domácí ještě v 88. minutě Radvanovským snížili, trochu zadělali na drama, ale to již byl úplný konec. Dobrý výkon proti soupeři v derbyzápase byl ukázkou, že domácí měli na víc než jediný bod v soutěži, a tak to byla sice pěkná, ale smutná labutí píseň za dvouleté vystoupení v I.A.