V rozhovoru pro Deník však spíš hovořil o letošním fotbalovém roce.

V desítce nejlepších sportovců kraje jste už potřetí. Pamatujete si, kdy jste v elitní desítce byl poprvé?

Řekl bych, že asi před třinácti lety. Potěšilo mě to teď ale stejně jako tenkrát. Je to milé, takhle se před Vánoci sejít. Já podobným akcím fandím a jsem za každou rád. Jsem rád, že jsem se do nominace dostal, byť jsem si vědom, že v desítce jsem jen proto, že fotbal spolu s hokejem a volejbalem jsou u nás třemi nejpopulárnějšími sporty. Ostatní to mají těžší. Možná, že hodně jiných sportovců by si zasloužilo tady být víc než já. Ale jak říkám, ty tři sporty, co jsem jmenoval, jsou na jihu Čech nejpopulárnější, proto tady možná jsem. Ale všem, kteří mi dali hlas, za to moc děkuji.

Když jste byl v desítce poprvé, byl jste ještě mladý kluk. Vzpomenete si, kdo s vámi v desítce byl? A kdo vyhrál?

Vím, že určitě se mnou ještě byl Jarda Drobný. Myslím, že i Martin Vozábal.

A kromě vašich bývalých spoluhráčů z Dynama?

Myslím, že Kuchař, co závodil na motorkách. Taky Radek Bělohlav a stolní tenista Michal Vávra, ale jinak si teď tak hned nevzpomenu, kdo tam ještě s námi byl.

Pojďme tudíž k čerstvějším, byť zřejmě méně příjemnějším záležitostem. Co letošní rok Dynama? Čím to, že na jaře jste skončili v jarní tabulce pátí a teď na podzim předposlední?

Někdy se daří a všechno vychází, někdy zase ne… My na jaře měli šňůru čtyř zápasů v řadě, které se nám podařilo vyhrát, většinou 1:0. Klidně z těch dvanácti bodů jsme mohli mít třeba jen čtyři za jednu výhru a jednu remízu. Někdy je prostě třeba mít i to potřebné štěstí. My jsme bohužel na podzim tomu štěstí někdy ani nešlo moc naproti. Proto nás zřejmě fotbalový Pánbůh za to kolikrát i potrestal a my pak ztratili třeba v Boleslavi i dvoubrankové vedení. Tam jsme měli vyhrát, anebo minimálně remizovat. Spoustu bodů jsme ztratili doma, a proto jsme na tom v tabulce tak špatně.

A špatně na tom opravdu jste. Jistě i vy víte, že dokonce nejhůř od doby, kdy jste se do ligy vrátili… Navíc vás na jaře čeká hodně těžký los.

Těžký los? Já bych to tak nebral. Samozřejmě, že vím, že máme víc zápasů venku než doma, ale vždyť právě na podzim pro nás domácí prostředí nebylo až takovou výhodou, tak proč bychom nemohli na jaře udělat víc bodů venku?… Dokázali jsme vyhrát v Hradci, a to po dobrém výkonu. Z Příbrami jsme si odvezli bod a měli jsme tam vyhrát. Výborný poločas jsme odehráli v Brně a předtím i v Boleslavi. Věřím tudíž, že když potrénujeme, že venku můžeme na tyto zápasy navázat a že třeba tam být i úspěšnější než doma.

Na pódiu jste se zmínil, že byste potřebovali posilu do každé řady, navíc trenér by rád přivedl i stopera. Co na to říkáte?

Kdo by měl přijít, to musí vědět trenér a musí to vědět vedení klubu. My jsme od toho, abychom hráli. A jestli stopera budu hrát já, nebo někdo jiný, to záleží na trenérovi a na vedení. Posílit bychom ale potřebovali skutečně ve všech řadách. Třeba i Zdeněk Ondrášek nám chybí. Jistě, máme Táborského a Řezníčka, ale určitě by se to dalo nějak poskládat, aby hráli všichni tři. Já jsem ale přesvědčen, že my nemáme špatný tým. Jenže v naší lize a ve fotbale vůbec jen jména výsledky nedělají. Třeba to, na jakém místě jsou Brno či Jihlava s řadou neznámých fotbalistů, je toho důkazem. Na hřišti se i velká jména mažou a rozhoduje jen momentální výkon. A v tomto směru my na tom bohužel na podzim byli hůř než ty manšafty před námi.

Přitom vy vzadu na tom až takovou vinu nemáte, protože ani poté, co skončil Tomáš Řepka, jste moc gólů nedostávali…

To je pravda, my vždycky dostali nejvíc jen jeden gól. Nicméně přesto jsme třeba poslední dvě kola v Jihlavě a doma s Boleslaví tím jedním gólem prohráli. Na druhou stranu, na začátku podzimu jsme zase góly dávali, jenže nám dva tři góly skoro na vítězství nestačily. Kdybychom teď aspoň ty dva góly v nějakém tom zápase dali, mohlo to být veselejší. Mohli jsme mít o nějaký ten bod víc. Ale souhlasím s tím, že obrana ani po Tomášově odchodu špatně nefungovala. Tím nemyslím jenom mě s Honzou Halamou ve středu obrany, ale i oba kluky na krajích. Třeba Jarda Machovec přesto, že byl na začátku podzimu zraněn, pak odehrál dobré zápasy. Znovu ale opakuji, že je na vedení klubu, jaké má představy o posilách.

Co vaše zraněné koleno? Teď vás čeká zimní příprava a v ní i zápasy na umělce. Těm jste se vy vždycky snažil spíš vyhýbat…

Koleno zlobí. Navíc už mám svůj věk a s umělkou prostě mám velké problémy. Říkám to na rovinu, já ty zápasy hrát nechci a doufám, že je hrát nebudu muset. My na umělce taky trénujeme, ale tam se hlídám. V zápase na to pak člověk kolikrát zapomene, a to by nemuselo dobře dopadnout. Nerad bych zbytečně riskoval a doufám tudíž, že se s trenérem na nějakém řešení domluvíme.