V uplynulém kole Netoličtí v důležitém utkání ze spodní poloviny tabulky porazili Stachy 4:1 a pod výhrou byl podepsán především autor hattricku Miroslav Raušer. Na jaře to byl již jeho druhý a stává se tak největším střeleckým tahounem týmu v honbě za záchranou.

Zvládli jste důležité utkání proti Stachům. Před zápasem jste věděli, že se můžete konečně bodově odtrhnout dnu tabulky. Motivace velká, ale může to svazovat nohy.

Vše je to výsledek sledu zápasů. Od jarního prvního utkání se snažíme soustředit na každý duel a když se nám podaří zvítězit, jdeme na další. Člověk postupně získává sebevědomí. Dostali jsme se do laufu, máme formu, kluci makají, dávají více gólů a prostě jsme si řekli, že doma neprohrajeme. Že doma musíme vyhrát všechno a přes to vede cesta k záchraně. Zatím se nám to daří. Jdeme tomu naproti a přeje nám i štěstí. Prostě nám to tam padá. Na podzim jsme měli smůlu, hráli jsme dobře, ale góly nám nepadaly. Teď se to otočilo.

Miroslav Raušer (č. 16 v červeném dresu) v akci.Miroslav Raušer.Zdroj: Zdeněk FormánekPodruhé teď na jaře jste dal hattrick. Vrátila se střelecká forma?

Doufám, že ano. Celou přípravu jsem se snažil, abych byl na jaře ve formě a dával góly, protože to tým ode mne očekává. Chci dávat góly a díkybohu to tam padá. I v přípravě to šlo a přenesli jsme to všichni, nejenom já, celý tým do jarní části. A jsem za to strašně rád. Kluci hrají skvěle odzadu. Není to jen o tom, že já dávám góly, ale všichni hrají skvěle.

Jak jste viděl sám své góly ze hřiště, každý byl úplně jiný. Ten nejkrásnější byl samozřejmě ten Váš třetí do šibenice.

Nevadí mi dávat góly hlavou, pravou či levou nohou. Když se dostanu do šance, snažím se to zakončit tak, aby to byl gól. V každé z těch situací jsem se podíval, zvedl hlavu a věděl, co udělám. Bylo mi jedno, jestli pravou nebo levou nohou. A naštěstí to tam spadlo, i u toho čtvrtého gólu zápasu. Už jsem skoro nemohl, ale pak jsem našel ještě nějakou sílu a jak říkám, dobře jsem to dostal do nohy do běhu. Podíval jsem se, udělal jsem kličku protihráči a pak se mi to povedlo trefit. Bylo to štěstí a skvělá přihrávka.

Dostali jste se z posledního místa a máte tři body náskok na posledního. Teoreticky se může z této skupiny zachránit předposlední tým. Ne druhé straně je to kousíček na osmé místo. Co ještě udělat pro to, aby se záchrana povedla?

Věřím, že vyhrajeme v příštím kole ve Štěkni. Všichni věříme, že jsme lepší. Tento náš současný tým patří určitě někam výše, třeba na čtvrté, páté místo v této třídě. Někdy to ve fotbale prostě je, že se nedaří a pak je tu nějaká deka. Teď jsme zase dokázali, že to jde. Pár věcí se změnilo a věřím, že jsme schopni porážet skoro každého. Porazili jsme Bavorov a podobné týmy. Je to samozřejmě vyrovnané, ale rozhodují maličkosti. Rozhoduje to, zda dáš nebo nedáš šanci. A nebo, zda se vůbec do té šance dostaneš. Takže věřím, že vyhrajeme i další zápasy a brzy budeme mít jistotu záchrany. Celý tým v to věří.


Načítám tabulku ...