Už jejich účast v celostátním finále dorostenecké ligy v Ústí nad Orlicí byla velkým překvapením. „Igla nebyla jako jiné dorostenecké týmy, například Sparta, Slavia nebo Brno. Byli jsme nejlepší v republice, přitom muži Igly hráli pouze krajský přebor,“ připomíná po letech obránce Zdeněk Mikoláš.

Mladíci Igly se na finálovém turnaji utkali o dorostenecký titul s Baníkem Ostrava a Teplicemi. Někteří hráči soupeřů už měli za sebou starty v ligovém áčku nebo zkušenosti z mládežnických reprezentací. O tom se klukům z českobudějovické Igly mohlo jen zdát.

Když pak Jihočeši porazili Ostravu 2:1 a s Teplicemi uhráli remízu 1:1, která jim stačila k tomu, aby se stali dorosteneckými mistry ČR, všichni kroutili nevěřícně hlavou. „Nikdo s námi tehdy nepočítal a usmálo se na nás i štěstí,“ vypráví další z aktérů Ladislav Bernát, který je dnes uznávaným trenérem mládeže.

Ve federálním finále o titul mistra ČSSR pak hrála Igla na Střeleckém ostrově se slavným Slovanem Bratislava nerozhodně 3:3 a v odvetě na Tehelném poli pak favorizovaný Slovan zvítězil 1:0. V prvním utkání si vybral slabší chvilku brankář Jaroslav Hošna, kapitán, kterého kamarádi předtím nosili na ramenou i s pohárem pro mistry ČSR. Hošna se stal později pedagogem a dnes je vášnivým tenistou.

To se psal rok 1972 a na úspěch tehdejší Igly už žádný jiný jihočeský klub nenavázal. Zajímavostí je, že z tehdejšího kádru Igly se později v první lize výrazněji prosadil jen Zdeněk Prokeš, který válel v zelenobílých barvách pražských Bohemians. Několik ligových startů si v dresu Škody Plzeň připsal i Bohuslav Vojta. Toho však bohužel trápila častá zranění a už ve třiadvaceti musel na operaci. „Na vrcholový fotbal už to nebylo, tak jsem se přestěhoval do Velešína, kde jsem našel práci v Jihostroji, a za místní klub jsem hrál spolu s Jardou Hošnou krajský přebor,“ říká Vojta.

Většina fotbalistů tehdejšího úspěšného kádru Igly se po vojně vrátila domů do jižních Čech, fotbal už ale hráli jen pro radost. Někteří pokračovali v Igle, která v té době pendlovala mezi krajským přeborem a divizí.

Všichni se po letech shodují, že v Igle byla perfektní parta a přátelství hráčům vydrželo dodnes. Někteří už ale bohužel nejsou mezi námi. Padesátého výročí od památného úspěchu se nedožili hráči Jiří Leiterman, Jiří Malkus a Petr Schwarz. Před několika dny nás navíc opustil další člen slavné party Bohuslav Tůma.

Před třemi roky se hráči Igly sešli na hřišti u Sirkárny při příležitosti 70. výročí od založení klubu. Igla se později přejmenovala na Akru, jinak ale zdejší hřiště zeje prázdnotou, neboť pravidelné soutěže se zde již nehrají. Následovníci scházejí. Úspěšným dorostencům z roku 1972, kterým dnes táhne na sedmdesát, to však nebránilo zavzpomínat společně na chvíle, kdy zvedli nad hlavu pohár pro mistra ČSR.

A právě v roce 2019 vznikl nápad vydat knihu, která připomíná ojedinělý úspěch dorostenců Igly České Budějovice z počátku sedmdesátých let minulého století. Tak vznikla kniha Mistry navzdory, jejímž duchovním otcem se stal Jiří Krauskopf, hráč tehdejšího týmu. S pomocí spolupracovníků napsal unikátní knihu mapující historii Igly.

Na slavností křest Krauskopf pozval i zástupce soupeřů Igly z památné sezony 1971/72. Nejvíce dojatý byl Marián Pochaba z Bratislavy, který do Českých Budějovic dorazil i se dvěma kolegy. „Doma jsem si trochu poplakal, že si na nás někdo po padesáti letech vzpomněl. Pozvání od organizátorů si nesmírně vážím,“ řekl bývalý fotbalista Slovanu.