Do Británie vyrazily černobílé týmy dvanáctiletých a třináctiletých. „Již před sezonou jsme si řekli, že bychom se chtěli zaměřit na kvalitní konfrontaci se zahraničními soupeři, kterou se nám podařilo zajistit pro všechna družstva,“ chválí si sportovní ředitel mládežnické akademie Dynama Petr Benát. „Díky kontaktům, které jsme měli, se pro naši dvanáctku a třináctku naskytla možnost odjet do Anglie. Byť to bylo autobusem, což pro cestování samozřejmě nebylo ideální. Lepší by to bylo letadlem. Nabídka na tři kvalitní zápasy ale byla natolik zajímavá, že jsme se rozhodli ji akceptovat. I po poradě s rodiči, kteří se na akci spolupodíleli. A ukázalo se to jako hodně dobré rozhodnutí,“ dodá. „Důležité také bylo neudělat ostudu, abychom tam mohli přijet i v dalších letech. To si myslím, že se podařilo,“ usměje se.

Mladí fotbalisté Dynama se museli adaptovat na trochu odlišný způsob hry. Doma hrají své zápasy v žákovské lize na půlku hřiště v počtu 7+1. „Třináctka už další rok přechází na velké hřiště, takže se začíná připravovat na dospělý fotbal,“ podotkne Benát.

První duel s Wolverhamptonem tak po dohodě absolvovala třináctka už klasicky na velké hřiště v jedenácti. Dvanáctka hrála 8+1. „V tom jsme se soupeři přizpůsobili. Hrálo se na hřiště od vápna k vápnu,“ uvádí bývalý dlouholetý ligový hráč.

Tým U13 nakonec prohrál 2:3, ale podal velmi dobrý výkon. „Vzhledem k tomu, že kluci byli na velkém hřišti teprve potřetí, tak si vedli opravdu výborně,“ chválil Benát. „V držení míče a fotbalových dovednostech jsme byli minimálně vyrovnaní.“ Celek U12 podlehl vysoko 0:8. „Soupeř má v této kategorii skutečně mimořádný ročník. Byli to vesměs kluci tmavé pleti a byla radost je sledovat. Měli už návyky jako ze starších kategorií a byli schopni se orientovat v různých herních situacích. Pod časoprostorovým tlakem pracovali až neuvěřitelně. Narazili jsme na skutečně hodně kvalitního protivníka,“ uznal.

Druhý dvojzápas s Fulhamem se hrál podle pravidel, na která jsou Jihočeši zvyklí z domova, pouze s jedním hráčem v poli navíc. Starší tým Dynama zvítězil 7:6, mladší 5:3. „V obou zápasech jsme byli kvalitnější,“ potěšilo Benáta. „Naše třináctka byla lepší, to si troufnu říct. Zápas dvanáctek byl vyrovnanější.“

Na závěr čekal černobílé mladíky svátek v podobě duelu proti věhlasné Chelsea. Opět se hrálo systémem 8+1 na půlku hřiště, které ale bylo o něco větší než obvykle. Tam se projevil rozdíl v kvalitě obou klubů. Tým U13 podlehl vysoko 0:11, celek U12 3:8. „Naše třináctka sice nějaké góly dát mohla, ale rozdíl v kvalitě obou mužstev byl velký. Až mi našich kluků bylo trochu líto, že nějaký gól nedali, protože šance na to měli. Ale je třeba říct, že všichni hráči, kteří proti nám nastoupili, byli výborní. K tomu dva z kategorie top extra klasa, jestli to tak mohu nazvat. To jsem ještě neviděl. To byli kluci, kteří skutečně vyčnívali. Byli schopni vzít míč, projet tam a zpátky a nikomu ho nepůjčit. V rychlosti uměli dělat opravdu nadstandardní věci. Ty bych si okamžitě vzal a odvezl,“ směje se.

U dvanáctiletých nebyl rozdíl ve výkonnosti přece jen až tak markantní. „Třetí třetina zápasu už byla docela vyrovnaná. Stejně však byla Chelsea úplně někde jinde i oproti našim dvěma předcházejícím soupeřům,“ uznal.

Chelsea je skutečně světový klub, kterému Dynamo jen těžko může konkurovat. „Rodiče tam jsou schopni vozit děti dvě hodiny na trénink a dvě hodiny zase zpátky. Stahují si tam největší talenty z celé země. Jenom samotný Londýn má osm milionů obyvatel a výběr je tam neskutečný. Pracují s větší kvantitou a tím pádem i kvalitou. Takovému klubu nemůžeme konkurovat. To tak prostě je. U nás máme do třináctého roku věku děti vesměs jenom z Budějovicka a blízkého okolí. Ale netaháme k nám kluky z Tábora nebo z Písku. Až na pár výjimek, že jsou rodiče schopni je k nám vozit,“ je si vědom.

Zatímco Chelsea je velkoklub, s Wolverhamptonem už se Budějovice porovnávat mohou. „Je to přibližně stejně velké město a také po fotbalové stránce to bylo vyrovnané. I když tam teď mají ve třináctce výjimečný ročník. Ale je jasné, že pokud bychom takové zápasy hráli každý týden, tak to naše hráče posune úplně někam jinam. Česká liga mladších žáků, ve které nastupují u nás, se hraje na skupiny a je to vlastně o dvou zápasech s Viktorkou Plzeň a Spartou Praha. Ostatní kluby, s veškerým respektem k nim, potřebnou kvalitu nemají. Také proto vyhledáváme konfrontaci se zahraničními soupeři.“

Podmínky pro fotbal jsou v Anglii na vysoké úrovni. „Když pominu tři kluby, se kterými jsme hráli, tak jenom z dálnice kolem Londýna vidíte třeba osm hřišť za sebou. Jsou to vesměs plochy spíše takového loukovitého typu, když to tak nazvu, kam si může jít zakopat úplně každý. Pak jsou areály klubů, které jsme navštívili, jež jsou na úrovni našeho Složiště. Vyjma Chelsea. Kromě toho, že oproti nám mají halu s hřištěm klasických rozměrů, a k tomu nějakých sedm osm hřišť okolo. To by ale v budoucnu mohlo nabídnout i Složiště, když se podaří dostavět. Chelsea je ale úplně jiný svět. Zaujaly mě přísné podmínky pro vstup do areálu. Všude byla ostraha, museli jsme nahlásit přesný počet lidí v autobusu a jmenný seznam, který byl kontrolován. Je tam top zázemí. Dvě velké budovy, samostatný vjezd pro áčko a pro mládežnickou akademii. Měli jsme možnost setkat se s Petrem Čechem, který teď pracuje ve vedení klubu a o všem nám vyprávěl. Hřišť tam bylo více než dvacet, k tomu hala. Bylo to něco neskutečného,“ neskrýval obdiv.

V tréninkovém procesu prý zase až takový rozdíl nebyl. „Rozdíl je v tom, s jakou kvalitou pracujete. U nás máte třeba deset výborných kluků a deset průměrných. Oni pracují s dvaceti výbornými a díky konkurenčnímu prostředí jde celá kategorie sportovně nahoru. To je u nás prostě asi nedosažitelné,“ uzavírá Petr Benát ohlédnutí za zájezdem do země fotbalu zaslíbené.