Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hlavně díky nevídané bilanci v závěru sezony, kdy za poslední čtyři kola nastřílel sedm (!) branek, z toho tři v rozhodujícím zápase o ligu na hřišti Táborska.

Vyhráli jste 6:0, zřejmě mnohem snadněji, než jste čekali…

Já si nemyslím, že to bylo až tak snadné, nás ten zápas stál hodně sil. Chtěli jsme domácí fotbalisty hned na začátku zaskočit a dát co možná nejdříve první gól. To se nám povedlo a potom už to, dá se říct, šlo samo…

Je konečný výsledek pro vás velkým překvapením?

Podle průběhu zápasu spíš ani ne. My na ně vletěli, dali jsme rychle tři góly a poté už jsme měli hru zcela ve své moci. Gólů jsme mohli dát ještě o hodně víc, já ale děkuji pánubohu za to, jak to dopadlo. Ostatně 6:0, to je rozdíl třídy.

Poslední dva zápasy doma jste vždycky dal dva góly, ale litoval jste, že marně čekáte na hattrick. Teď jste se dočkal a zrovna v tom nejdůležitějším zápase ze všech. Hodně to těší?

Samozřejmě, že mám velikou radost, je to ale zásluha celého týmu. A já klukům děkuji, že mi to umožnili. Hlavně ale, že jsme to naše snažení dotáhli až do konce. Je to neskutečný pocit.

Co říkáte atmosféře, která při zápase na Soukeníku panovala?

Super, paráda, prostě fantazie! Tolik lidí by mělo chodit na každý zápas.

Je možné, že zatímco vám atmosféra velkého zápasu pomohla, domácí tu tíhu neunesli?

Asi ano, já se jim ale nedivím, že se sesypali. Když prohráváte za čtvrt hodiny 0:3, je moc těžké se s tím vyrovnat. To by s každým zamávalo.

A co vy? To jste si nejlepší výkon sezony schovali až na úplný konec?

Trenéři nás na zápas dobře připravili a perfektně si soupeře přečetli. My jako tým podali skvělý výkon a já mohu k tomu jen znovu dodat, že ty pocity jsou nádherné, neskutečné…

Zase jste dal gól z přímého kopu.

Hodně je nacvičuji, i po tréninku to piluji. A naštěstí mi to tam teď docela padá… Možná, že si mi daří i proto, že jsem v pohodě, že rodina je zdravá a že mi hodně pomáhá. Já jim za to děkuji.

Těšíte se na dovolenou?

Volno budeme mít hodně krátce, už koncem června začínáme přípravu na ligu. Ale na volno se těším, už jsme odpočinek potřebovali.

Jiří Funda: Zatím nejvíc v karéře

Nejmladším hráčem v základní sestavě Dynama v přímém souboji o postup do I. ligy s Táborskem byl Jiří Funda (18 let). Po zápase jsme s ním mluvili.

Postoupili jste do ligy a vy jste byl u toho. Jak si to užíváte?

Je to velký úspěch. Pro mě osobně je to zatím nejvíc, čeho jsem v kariéře dosáhl.

Když se loni před sezonou vaše jméno objevilo na soupisce áčka, byl jste nejmladším hráčem ze všech. Věřil jste, že byste se mohl prosadit i do sestavy?

Doufal jsem, že se na hřiště někdy dostanu, na jaře jsem ale nastupoval pravidelně. To jsem rozhodně nečekal. Trenéři mi dali velkou šanci a snad jsem jim to svými výkony aspoň trošku oplatil.

Čím si vysvětlujete, že jste fotbalisty Táborska v rozhodujícím zápase tak jasně přehráli? Měli jste je tak dobře přečtené?

Připravovali jsme se na ně velice důkladně. Asi ještě víc než předtím na ostatní týmy. Vyplatilo se nám to, zvládli jsme to skvěle a byli jsme celý zápas jasně lepším týmem.

Jak se hraje mužstvu, které po první čtvrthodině vede 3:0?

Rozhodně se hraje líp než za stavu 0:0. Nebyli jsme tak nervózní, mohli jsme si v klidu zahrát. Navíc před tolika lidmi! Prostě velká paráda a já se moc těším, že podobná kulisa bude i na lize.