„Byli tam tenkrát výborní fotbalisté Obšitník, Pěnička, Jukl nebo Fujdiar, začínali mladíci Lengyel s Vozábalem," vybavuje si některá jména.

Když ještě sám hrál ligu, v přípravce Dynama začínal i Karel Krejčí junior, jenž ale za žáky i dorost už hrál v Příbrami, kde jeho otec po skončení aktivní činnosti působil jako sekretář mládeže.

Zatímco Krejčí starší hrával ve středové formaci, syn se zabydlel v útoku. Ještě jako dorostenec hrál divizi za béčko Příbrami, kterému čtyřmi góly pomohl k záchraně. Po sezoně dostal nabídku na farmu do Votic, či do Písku. Rozhodl se pro třetiligový Písek.

Zpočátku to neměl snadné, protože jak Klavík, tak hlavně velezkušený Zušťák byli velkou konkurencí. Na jaře byl v základu jen dvakrát, ale pokkaždé dal gól. Stal se jakýmsi žolíkem, celkem si připsal v sezoně na své konto šest gólů.

Svůj podíl měl i v záchraně týmu, neboť jeho góly v klíčových utkáních s Vltavínem 3:2 a v Domažlicích 1:1 přispěly k zisku důležitých čtyř bodů.

Půjde Krejčí junior ve stopách svého otce?

Nahrát v Písku co nejvíc minut a dát nějaké góly

Útočník Karel Krejčí mladší má za sebou roční hostování v Písku a hlavně tohoto působení se týkal tento rozhovor s ním.

Jak své působení v Písku hodnotíte?

Já to vidím kladně. Myslím si, že jsem docela uspěl. Řekl bych, že to byl dobrý rok.

Zpočátku jste ale spíše jen střídal, ne?

To máte pravdu. Na podzim, kdy ještě mužstvo vedl jako trenér pan Musil, jsem měl krýt záda Adamu Klavíkovi a Janu Zušťákovi. A moc jsem toho skutečně nenahrál. I tak ale koncem podzimu, kdy se zranil Honza Zušťák a já i pod panem Musilem šel do hry od začátku, jsem dal dva góly. Druhý půlrok už jsem byl jako první střídající hráč, a to už bylo dobré.

Zmínil jste Jana Zušťáka. Jak se vám vedle tak zkušeného fotbalisty hrálo?

To byla velká škola, od něj se dá okoukat hodně věcí. Má úplně fantastické zakončení a hlavně v koncovce se toho dá od něj dost naučit. Ale i ve hře tělem či hře hlavou. A já jako útočník ho tudíž pozorně sledoval.

Jak jste v Písku viděl podmínky pro fotbal, zázemí a fanoušky?

Když jsem do Písku z Příbrami přišel, byl jsem docela překvapen, jaké v Písku zázemí na třetí ligu je. Mohli jsme využívat rehabilitaci i posilovnu, ani na lidi tam si nemohu nijak stěžovat. Nikdo mi tam neublížil a jsem rád, že mi v Písku dali šanci.

Na konci sezony jste střílel důležité góly. Kterých si nejvíc považujete?

Já si vážím každého gólu, ale ty, které jsem dal v zápasech, v nichž jsme bodovali, byly samozřejmě důležitější.

Kde jste začínal s fotbalem?

Jako malý kluk v Dynamu, kde táta tehdy hrál a já tam byl v přípravce. Pak jsme se stěhovali do Příbrami a já hrál tam.

Nějakou dobu jste ale hrál za Dynamo i v ligovém dorostu, ne?

Hrál, ale jen půl roku. Byl jsem v týmu se staršími kluky, s ročníkem jednadevadesát, a moc jsem toho nenahrál. Do Příbrami jsem se ale po půl roce vrátil kvůli škole, protože obojí zvládat nešlo.

Do školy chodíte dál?

Teď jsem na vysoké skole dodělal první ročník a chtěl bych pokračovat dál. Pokud to budu stíhat, rád bych školu dodělal. První rok jsem zvládal jak školu, tak třetí ligu v Písku.

Ale co když se objeví nabídka z vyšší soutěže? Třeba z druholigového Táborska?

Kdyby se mi z druhé ligy někdo ozval a já kývl, byly by tréninky i dopoledne, a to by už asi bylo náročnější. Zřejmě bych musel volit na škole individuální plán.

A jak byste na tu nabídku reagoval?

Určitě by mě ten zájem těšil, ale nic na stole není a já bych stejně teď rád v Písku zůstal. Udělal jsem si tam už nějakou pozici, rád bych tam zůstal a hrál pravidelně. Trenérem teď bude pan Kostka, který tam celý rok byl jako asistent a já se na spolupráci s nám těším. Rád bych v Písku nahrál co nejvíc minut a dal zase nějaké góly. To by pro mě bylo nejlepší.