Hrálo se šest soutěží, které spadaly do kompetence řízení STK OFS Prachatice. Před jarem převzal vedení svazu po odstoupivším předsedovi Janu Kolafovi Vladimír Klíma. Do valné hromady se stal zastupujícím předsedou. Právě na něho jsme směřovali několik otázek týkajících se fotbalu v okrese.

S jakým cílem jste přebíral vedení fotbalového svazu na Prachaticku?

V polovině prosince uplynulého roku musel řešit VV situaci po odstoupení předsedy. Členové VV se obrátili na mě, abych vedl svaz do řádné valné hromady, která se uskuteční před jarní částí nastávající sezony. Byly tedy tři měsíce času opět nastartovat standardní činnost odborných komisí i VV. Prvotní bylo začít řešit dluh z roku 2007 vůči oddílům, kdy jim nebyly poukazovány peníze na činnost. Situace to nebyla jednoduchá, protože ze svazu putovalo do okresů pouze 70% objemu předešlých let. Přesto jsme se snažili poslat do oddílů dotace v plné výši. V tuto chvíli jsou vyfinancovány tři čtvrtiny roku 2007, ta poslední by měla jít co nejdříve. Tady bych ještě rád podotkl, že okresní svaz dostává finance se značným zpožděním a nelze tedy kluby vyfinancovat včas v daném roce. Věřím, že adekvátní část peněz za tento kalendářní rok se nám podaří na podzim vyfinancovat. Dále bylo třeba pevněji navázat vztahy s krajským fotbalovým svazem a více komunikovat s oddíly u nás v okrese.

Jak byste hodnotil uplynulé fotbalové jaro?

Mělo své klady i zápory. Jaro vždy bývá více vyostřené, kdy jde o postupy a sestupy. To letošní bylo v tomto směru velice klidné, což je určitě dobré. Pracuji také na krajské úrovni fotbalu a viděl jsem na jaře i hodně zápasů krajských soutěží. Velice mne v tomto směru potěšila úroveň řady zápasů u nás v okresním přeboru mužů. Mnohdy byla vyšší než v I.B třídě. Troufám si říci, že by celky Zdíkova, Lenory, záloh Netolic či Čkyně a možná i další hrály důstojnou roli ve vyšší soutěži. Vím, že se to nedá až tak jednoduše srovnávat, ale kvalita u řady týmů zde byla. Co mne naopak nepotěšilo, je to, že se řada zápasů nejen u mužů, ale i v soutěžích mládeže, nehrála vůbec, či se nedohrála pro malý počet hráčů. Nejvíce to mrzí u mládeže, protože se všichni snažíme si maximálně vycházet vstříc s termíny zápasů, aby mládež hrála. Zde se budeme muset zamyslet, co udělat pro to, aby nesehraných zápasů ubylo.

Více v tištěném vydání ve čtvrtek 26. června 2008.