Byl to takový malý podvod? Devítiletého Davida tehdy jeden z trenérů Kročehlav Vladimír Šíma odmítal pustit do Vltavínu.

„David by u nás byl asi déle, ale tehdy se jejich rodina stěhovala do pražské Troji a maminka, která chodila poctivě na všechny tréninky, ho chtěla dát právě do Lokomotivy (Vltavínu) Praha. Rozhodně nechtěla žádný velký klub, tam by si podle ní nekopl,“ vypráví čilý sedmdesátník Šíma.

Šímovi se Lokomotiva nezdála. V hlavě nosil, že je to pro Hovorkovic kluka malý klub, kde mají škváru a na té mu pšenka nepokvete. Maminku Davida však neobměkčil, ta rozhodně žádné přímluvy ve Spartě nechtěla.

A tak se rozhodl pro lest. „Zavolal jsem na Spartu, jestli by nepřijeli na přátelák, že máme dobrý tým. A to jsme měli, spousta kluků měla talent. Kromě Davida to byl třeba Láďa Kolmistr, který to dotáhl až do mládeže Herthy Berlín. A oni, že přijedou. Před začátkem jsem jim řekl, ať sledují číslo 6, tedy Davida, ale po utkání – mimochodem bylo fakt výborné – přišli, a že by chtěli spíš Patrika Pražáka, i ten byl talentovaný. Jenže byl o rok starší a Sparta hrála jen podle ročníků. Což na Davida sedělo. Ukázal jsem jim jeho maminku, a když už za ní přišli a žádali ji o Davida, tak kývla,“ noří se do vzpomínek na rok 2001 Vladimír Šíma.

První trenér Davida Hovorky - Jaroslav Šíma. Dodnes v Kročehlavech pomáhá, jak to jde.Dnes už Hovorka atakuje reprezentační dres a není to náhoda. V Kročehlavech vyrostlo devět reprezentantů a svého času to byl nejoblíbenější klub právě pro Spartu, která zde našla pozdější legendy jako Košťálka, Burgera, Kolského a další. To byly ještě dělnické Kročehlavy samostatnou vesnicí mezi Kladnem a Prahou, dnes jsou nejlidnatější částí města.

A fotbalisté tady rostou pořád, David Hovorka je toho důkazem. Šíma jeho kariéru sledoval, tak jako ostatní kluky. Některé podle něj zničil přestup do Kladna, které Šíma nemá rád a nikdy neměl. Jiní šli těžkými životními cestami a bojovali se zákonem. Pár jich ještě kope, třeba zmíněný Kolmistr třetí ligu v Hostouni, ale Šíma je přesvědčen, že z tak dobrého jádra šikovných a povahově skvělých kluků mohlo být fotbalově víc.

A tak ho těší aspoň David Hovorka, jehož sledoval i ve Spartě. Byl hrdý, když mu David poslal fotku, kde ho drží za ramena dnes už reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý při vyhlášení nejlepších sparťanů roku. Nebo když maminka Kročehlaváky pozvala na zápas Sparty s Bohemkou. Sledoval i zápas, v němž začínající Hovorka už v mužích stál v dresu Sparty B proti Kladnu a porazil ho gólem Juliše 1:0.

Jenže prosadit se do áčka Sparty, to je zapeklitá věc. Hodně prý pomohl Martin Hašek v juniorce Sparty. Dal Hovorkovi volnost a posílal do hlavičkových soubojů, v nichž vynikal. „Posílali ho pak po hostováních a měl podle mne štěstí, když ho na Žižkově dostal Jindřich Trpišovský. Od té doby - kam jde on, tam jde nakonec také David a daří se mu. Ve Slavii jsem se za něj proti Kluži modlil, aby neudělal nějakou chybu. Četl jsem titulek nějakého chytráka z novin, že Slavia koupila Hororku a moc si přál, aby to tak nebylo,“ usmívá se Šíma.

Mačkat pěsti bude Davidovi i v bitvách s dalšími evropskými giganty - Barcelonou a Dortmundem. A zase si chvíli vybaví toho malého kluka, pro něhož byl míč od začátku velkým kamarádem.

„Víte, já byl pro kluky vždycky takovej hodnej strejda. A když dneska vidím, jak na malé děti někteří trenéři hulákají, je mi smutno. My je nechali kopat, hrou se bavit, u těch malých to jinak dělat nemůžete. Jsem rád, že David měl dobré trenéry a že to někam dotáhl,“ dodal Jaroslav Šíma.