„Odmala kvůli tomu slýchám hodně řečí,“ říká v rozhovoru pro Deník šikovný fotbalista, jehož v zimní přípravě testuje Mladá Boleslav.

Ještě před pár měsíci po zranění netušil, zda se vrátí na hřiště. Na podzim hrál třetí ligu. Splní si 20letý obránce svůj dětský sen v podobě startu mezi elitou? Je blízko.

Tenhle rozhovor vznikl napodruhé. Chtěl jsem mluvit s vámi, ale spoluhráči poslali Dominika Maška. Vtípek, nebo omyl?
Teď bych řekl, že se spletli (úsměv).

Docela paradox, v kabině Mašek a Hašek… Navíc oba Dominici.
To máte pravdu. Už jsme se tomu několikrát zasmáli, protože jakmile někdo zavolá mou přezdívku, otočíme se oba. Hášo zní skoro stejně jako Mášo.

A co teprve, kdybyste nastoupili vedle sebe.
To by komentátoři asi neměli radost, co?

Nepátral jste, zda nemáte slavné příbuzné? Úspěšných Hašků je dost i ve fotbale…
Doma jsme to neřešili. Ale myslím, že jsem z jiného rodu, ani si nejsme podobní.

Působíte uvolněně, přitom v Mladé Boleslavi jste jen na zkoušce. Myslíte si, že se prosadíte do kádru?
Zatím nevím. Přišel jsem s tím, že se poperu o místo. Nejdřív mě kouč poslal nalevo, teď jsem dostal pravou stranu. Ale to není důležité. Jsem v týmu na soustředění, takže naděje určitě žije.

Už jste někdy zažil přípravu v cizině?
Ne, tohle je poprvé. Vyrostl jsem v Hradci Králové, s nímž jsme jezdili jen po Česku.

Takže je to pro vás dvojnásobný zážitek, že?
Rozhodně. Jakmile se začala rýsovat moje zkouška v Boleslavi, zjistil jsem, že letí na Maltu. Potěšilo mě to, v takových podmínkách se trénuje vážně dobře.

Druhý zápas Tipsport Malta Cupu vám vyšel. Po výhře nad Táborskem vás chválil i trenér Jozef Weber.
To se ke mně nedoneslo… Samozřejmě jsem cítil, že to nebylo špatné. Rozhodně lepší výkon než v prvním zápase proti Slovanu Bratislava.

Navíc jste skóroval. Na kolik vás vyjde první gól?
Ještě nevím. Do kasy budu muset určitě přispět. Snad ne tolik…

Podzim jste strávil v Převýšově, tedy ve třetí lize. Jaký je to skok mezi úplné profesionály?
Obrovský. Ale snad to zvládám.

Liší se úplně všechno?
Rozdíly jsou v přípravě i úrovni fotbalu. Třetí liga bývá dost o soubojích, tady je to víc o technice. A za každou chybu vás soupeř potrestá.

Další rozdíl?
Souvisí to s přípravou. Tady nám trenér pečlivě zanalyzuje každý zápas, to v Převýšově není.

Předpokládám, že rozbory kvitujete.
Ano, je to třeba, jinak bychom se z chyb nepoučili. Vše, co nám pan Weber říká, má hlavu a patu.

A jaké jsou odlišnosti v kabině?
Snad to nevyzní špatně, ale na nižší úrovni je to víc uvolněné, přátelské, všichni si fandí. Tady to nelze srovnávat, v mužstvu panuje velká konkurence. Každý chce hrát.

Ptají se vás kamarádi z Převýšova, co dělají profíci?
Jo, píšeme si. Myslím, že s některými kluky se budu bavit do konce života, tak skvělou partu jsme měli.

Nyní potkáváte v kabině hvězdy včetně bývalého reprezentanta Marka Matějovského. Neměl jste z toho obavy?
Měl. Na prvních trénincích jsem se bál hrát, šel z něho respekt. Postupem času se to zlepšilo. Mára je skvělý a už se vůbec nestydím.

S kým z kabiny si nejvíce rozumíte?
Já do Mladé Boleslavi dojíždím jedním autem s brankářem Honzou Stejskalem. Ale s nikým nemám problém.

Před časem jste na fotbal neměl ani myšlenky. Zabrzdilo vás vážné zranění.
Měl jsem plastiku vazu v koleni. Každý, kdo sportuje, asi ví, že to není lehké zranění. Byl jsem rok mimo, ale pomohl mi právě pomalejší rozjezd v Převýšově.

A teď už jste definitivně zdravý?
Ano, je to v pohodě. Akorát jsem unavený.