Co pro vás volba mezi deset nejlepších jihočeských sportovců roku znamená?
Už jen to, že jsem byl do elitní desítky nominován, pro mě byla veliká čest a to druhé místo v anketě je takovou tou třešničkou na dortu. Moc si toho považuji.

Když jste do Dynama přicházel, byl v brance jasnou jedničkou Jaroslav Drobný. Jak jste spolu vycházeli?
Drobas mi hodně pomohl, to já vím nejlíp. Z jeho návratu do klubu jsem těžil jak já, a to především, tak ale také celé mužstvo.

Na závěr podzimní části sezony jste vychytal v Liberci nulu, takže lepší zakončení snad ani být nemohlo…
Mohlo, kdyby to bylo za tři body, tak by to určitě bylo ještě hezčí.

Máte tři vychytané nuly, tu poslední jste vychytal v Liberci. Hodně si jí ceníte?
Nějak zvlášť statistiky nesleduji, důležité je, aby se dařilo týmu. Ale je-li to podpořeno nějakými těmi osobními statistikami, tím líp.

Jak jste v mužstvu přijali změnu majitele klubu?
Konkrétně pro nás hráče tou největší změnou bylo asi to, že pan majitel je hodně aktivní, hodně za námi chodí do kabiny a snaží se s námi trávit hodně času. Ale jinak my svoji práci odvádíme na hřišti a tam to zůstává stejně dobré. A všichni věříme, že to na jaře ještě vylepšíme.

Nejen nového majitele jste určitě potěšili nevídaným obratem proti Slovácku, navíc v oslabení. Jak to vypadalo v kabině po zápase?
Půlka toho, co se tam dělo, není bohužel publikovatelné… Ta euforie po zápase samozřejmě byla obrovská. To, co se stalo, že jsme to dokázali otočit z 0:2 na 3:2, i když jsme měli v tu dobu o jednoho hráče míň, bylo něco neuvěřitelného!

Kdy jste začal v tom zápase vy osobně věřit, že by k takovému zázračnému obratu mohlo dojít?
Tak asi logicky poté, co jsme dali gól na 1:2. Cítili jsme, že už nemáme co ztratit, tak jsme si řekli, že to zkusíme, dali jsme do toho všechny síly a ono to vyšlo.

Vy jste čisté konto naposledy udržel v posledním podzimním kola v Liberci, kde jste ale na konci dostal i žlutou kartu. Bylo to až v nastaveném čase, a protože ta karta byla už čtvrtá, v jarní premiéře proti Spartě budete chybět. Jenže vy byste asi stejně chytat nemohl, ne?
Je to tak, jediný zápas, ve kterém jsem v sestavě na podzim chyběl, byl akorát na Spartě. Spolu s Tomášem Sivokem jsme zkoušeli před zápasem se Spartou dohodnout změnu zákazu, v naší lize však tahle praxe prostě je. Pokud v Budějovicích budu i na jaře, zase bych proti Spartě vzhledem k dohodě klubů chytat nemohl. Takže nepopírám, že ta karta mi přišla vhod, aspoň budu mít ten jeden zápas odstátý…

Ještě zpátky k jihočeské desítce, co říkáte tomu, že hrdí Jihočeši si za svého druhého nejlepšího sportovce zvolili sparťana?
O to víc si vážím toho, že jsem dostal pozvánku na ten večer a že jsem v té anketě umístil tak vysoko. Jak jsem řekl, je to pro mě velká čest!

Budete ještě dlouho sparťanem, anebo se z vás stane Jihočech?
To nechám otevřené, v tuto chvíli to nevím.

Jak říkal kapitán Jihostroje Radek Mach, dle jejich maséra je nutno k tomu přerodu na Jihočecha tady být tak dvanáct let…
Tak to mi ještě deset let chybí…

Prvním krokem k tomu by bylo vyvázat se ze Sparty a přestoupit napevno do Dynama, ne?
Jasně. I to je možné…

Když jsme už nakoukli do budoucna, tak na dveře klepe nový rok, s jakým přáním do něj vy půjdete?
Přál bych nám všem klid, pohodu, zdraví a aby už se ta situace kolem covidu nejen vylepšila, ale aby už ten vir konečně úplně vymizel a lidé mohli zase chodit na fotbal bez všech omezení. Abychom prostě my všichni mohli opět žít normálním životem.