Pětadvacetiletý student stavební fakulty ČVUT právě odevzdal diplomovou práci, připravuje se na státnice a zároveň už také pracuje u třeboňských profesionálních hasičů, takže času na rozdávání opravdu moc nemá. Přesto se vytáhlý mladý muž fotbalu v rámci svých možností snaží dát co nejvíce.

Už jste někdy v dospělém fotbale vstřelil pět gólů?

Mezi muži ještě ne. Sice mi jich jednou pět napsali, ale byly jen čtyři. Pocity jsou to samozřejmě hezké, ale hlavní je, že jsme vyhráli.

Jak vaše branky do milevské sítě padaly?

Dvě jsem dal hlavou, tři nohou. Při první mě krásně centrem na hlavičku našel Matoušek a já už měl lehkou pozici. Další dva góly přišly z nájezdů a zbylé dvě trefy z dorážek.

V této sezoně máte na svém kontě zatím 14 přesných zásahů, ale mohl jste jich mít určitě mnohem víc. Na podzim vás však přibrzdily zdravotní problémy. O co šlo?

Léčil jsem klíšťovou encefalitidu, takže jsem v první části sezony odehrál jen pět zápasů. Teď už jsem v pohodě.

Kde jste fotbalově vyrůstal? A vždycky jsme nastupoval v útoku?

S fotbalem jsme začínal v Břilicích, kde mě vedli taťka a pánové Kubata s Čábelou. Tam jsem absolvoval všechny mládežnické kategorie a potom jsem se rovnou přesunul do kádru mužů Třeboně. S výjimkou několika zápasů na postu stopera někdy v žácích jsem od začátku útočníkem. Vpředu je to lepší.

Třeboň měla poněkud rozpačitý podzim, ale nyní se jí daří, což dokresluje i pohled do tabulky, v níž se aktuálně posunula už na lichotivou šestou příčku. Jak to vnímáte?

Myslím, že nehrajeme špatný fotbal, ale občas jsme prohráli i zápasy, v nichž jsme byli lepší. Máme hodně mladý tým, který si ještě všechno nedokáže úplně pohlídat. Nyní se na tabulku už kouká hezky, ale za námi je to hodně vyrovnané. Musíme ještě nějaké body získat, abychom se v elitní šestce udrželi. Ale my bychom chtěli ještě o kousek výš.

Před sezonou došlo v Třeboni k trenérské rošádě. Petr Skála přešel k mládeži a k áčku se odtud přesunul Karel Bicenc. Vnímáte to jako velkou změnu?

Ani ne. Oba jsou to výborní trenéři. Pan Bicenc akorát tolik nezvyšuje hlas a občas vymyslí neobvyklé taktické pokyny.

Ale je znát, že přišel od mládeže, protože se snaží dávat hodně příležitostí mladíkům z vlastní líhně, kteří mu prošli rukama.

To ano, třeba zrovna nyní proti Milevsku se na hřiště dostalo pět dorostenců a hráli dost dobře.

Studujete, zároveň už pracujete. Jak stíháte fotbalové tréninky?

No, popravdě moc ne. Většinou jeden, dva v týdnu. Třikrát už jsem dlouho nebyl…

Jistě byste měl dispozice zahrát si i ve vyšší soutěži. Když byl Jindřichův Hradec v divizi, byl váš přesun k Vajgaru takřka na spadnutí.

Jenže já pak odjel na půlroční studijní pobyt do Portugalska, takže z toho sešlo. A teď to vzhledem ke končícímu studiu a práci ani moc neřeším. Leda, že by Třeboň zase postoupila do divize…

Sledujete vaše osobní střelecké výkony? Máte pro zbytek sezony ještě nějakou kanonýrskou metu?

Koukám na to jen po očku, ale vím, kolik jsem dal gólů. Pokud to půjde, rád bych si vylepšil své střelecké maximum, které v krajském přeboru činí patnáct gólů.

Přes vámi jsou ve střelecké tabulce táborský David Neužil, jindřichohradecké duo Martin Toman s Filipem Votavou či milevský Daniel Petřík. Kdo z nich je nejkomplexnější?

Podle mého soudu je nejvšestrannější hradecký kapitán Filip Votava, který může hrát prakticky na jakémkoliv postu v sestavě a stejně bude dávat i góly.


Načítám tabulku ...