Již v předchozí sezoně útočil Blaník na příčky nejvyšší. V našlapané soutěži skončili Strunkovičtí třetí o bod za druhými Mirovicemi, které tehdy do krajského přeboru postoupily. Sen o postupu se splnil v sezoně následující. Kormidlo Blaníku drží pevně v rukách trenér Václav Beneš, který Deníku poskytl exkluzivní rozhovor.
Jednoznačný postup do krajského přeboru, splnili jste si sen a cíl v jednom. Cítil jste v sezoně i přes ten postup, že by to chtělo ještě něco vylepšit, nebo že se něco nepovedlo? Dopadla sezona úplně tak, jak jste si představovali?
I když sezona dopadla, jak jsme si představovali, na první dvě kola jsme šli ani ne s tím, že chceme postoupit, ale s tím, že chceme mužstvo nějak nastartovat, protože po minulé sezoně to nebylo úplně ideální. Dokonce jsem přemýšlel, jestli vůbec po té minulé sezoně, ze které byli kluci zklamaní, jsem schopný mužstvu ještě něco dát. Proto jsme měli trochu obavy a ani jsme v prvních dvou kolech nepomýšleli na to, jestli budeme hrát o postup. Když jsme první dva zápasy, které nebyly herně dobře postavené, zvládli, kluci chytli chuť a od té doby jsme si šli za postupem. V průběhu sezony to bylo těžké a i když jsme po podzimu měli devět bodů náskok, tak jsme si nebyli jistí, protože v tříbodovém systému není nic jasné. Zvláště po porážce s Planou jsem dostal velký strach a ani po porážce ve Zlaté Koruně jsem si nebyl jistý, že to bude jednoduché. I když potom ten závěr v podstatě jednoduchý byl, ale po každé bodové ztrátě jsem měl obavy, že by se to nemuselo povést.
Hráli jste hezký, líbivý, útočný fotbal. V soutěži ale nebylo moc týmů, které by s vámi chtěly hrát otevřenou partii. Přesto jste je přehrávali jako jedni z mála. Některé týmy, které s vámi mohly soutěžit o postup, si na těchto soupeřích vylámaly zuby. Vy jste ty zápasy zvládali.
Nemyslím si, že bychom tyto týmy úplně přehrávali. Na podzim to nebylo úplně jednoznačné, ale pokud se nám povedl začátek zápasů nebo jsme se dostali do vedení, mohli jsme hrát naši hru. Kladli jsme velký důraz na obrannou činnost, kterou jsme měli propracovanou, a útok už byl kreativní záležitostí našich hráčů. Když jsme vedli, soupeři to většinou otevřeli a naši rychlí hráči se dokázali prosadit. Pomáhalo nám, že jsme se ujali vedení a soupeři se snažili více útočit. To byla voda na mlýn pro naše rychlé hráče vepředu.
Na čele střelecké tabulky je Roman Žurek, hned za ním Tomáš Koloušek. Ale nestálo to jenom na těchto dvou, góly dávali i další hráči.
Nechtěl bych to specifikovat jen na tyto dva kluky, ale základ je obrana. Vepředu se přidali i další hráči, jako Adam Kadlec. Když se daří, přidají se i ostatní kluci. Ale nejvíc byli vidět Roman a Tomáš.
Jak jste se vypořádali s poměrně úzkým kádrem?
Měli jsme sice úzký kádr, ale i to má své výhody z hlediska trenéra, protože žádný hráč nechce sedět na lavičce. Určitě bych si nepřál hrát s tak úzkým kádrem, ale na druhou stranu bych nechtěl, aby na střídačce sedělo šest lidí. Není jednoduché koukat na kluky na střídačce a já nejsem trenér, který střídá čtyři pět lidí za zápas. Vždycky beru střídání jako něco, co musí přinést pozitivní efekt. Pomohli nám i kluci z béčka a někdy bylo milejší, když na lavičce seděli dva tři kluci, než aby tam sedělo šest lidí.
Z béčka vám v závěru sezony pomáhal například Míra Kochma a byl platným hráčem v I.A třídě.
Samozřejmě, kdybychom hráli s jinými týmy, bylo by to možná jiné. Ale v pravý čas nám pomohl. Po prohraném zápase ve Zlaté Koruně, kdy jsme měli z kádru áčka pouze devět lidí, jsme museli oslovit kluky z béčka. Ať už to byl Roman Kašpar nebo Míra Kochma, ohromně nám pomohli. To byl jeden z klíčových faktorů, že jsme Vodňany doma porazili. Pak už to bylo jen splnění povinnosti.
Fotogalerie: Strunkovice - Kaplice. 240505
play_fill
play_fill
Co bude dál? Krajský přebor je přihlášený. Před každou sezonou dochází k nějakým změnám. Když se jde do vyšší soutěže, shánějí se posily. Můžete již říct nějaká jména, která do klubu přijdou, případně kdo nechce hrát krajský přebor?
Tohle jsou věci, které bych úplně nechtěl odkrývat, protože jsou v jednání. Jediné jméno, které mohu říci, je Marek Hromíř ze Sousedovic. Je to kluk, který vyznává hru stejnou jako Adam Kadlec a myslím si, že to může být překvapení. Jsem rád, že se nám to po dlouhém vyjednávání povedlo. Do přípravy by s námi měli jít další asi čtyři lidi, ale jména bych nechtěl říkat. Jsou to kluci se zkušenostmi z vyšších soutěží a myslím, že minimálně tři by se mohli povést. Jde o to, jak se u nás budou cítit v herně a v partě.
A co odchody? Zůstal kádr tak, jak byl?
Jediný, kdo odešel, je David Zoubek, který chce pomáhat obnově fotbalu v Katovicích. Jinak ostatní kluci zůstali. Někteří starší kluci chtěli po sezoně končit, ale rozhodli se pokračovat a pomoci nám se zabydlet se v krajském přeboru. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Kluci půjdou do přípravy a pak si sami řeknou, jak se cítí, zda do toho půjdou, nebo ne.
Fotogalerie: Strunkovice - Vodňany. 240603
Jak máte nastavenou přípravu? Kdy začínáte a koho máte na přáteláky?
Začínáme trénovat 16. července, což je v úterý. Nevím, jestli budeme trénovat dvakrát nebo třikrát týdně, to uvidíme podle možností kluků. Měli bychom hrát tři přípravné zápasy. První s Krumlovem, pak s Tochovicemi a třetí zápas bychom měli hrát doma s Lišovem.
Hovořit o tom, co očekáváte od krajského přeboru, je v tuto chvíli asi předčasné.
Samozřejmě bychom se chtěli zachránit, ale o ambicích teď nemohu mluvit. Chceme se zachránit, ale nehrát od začátku o záchranu. Chceme být v klidném středu tabulky.
