Osobnost Deníku
Přečíst článek >

DAVID LEDECKÝ
Alespoň bod fotbalistům Dynama v jihočeském derby na hřišti Táborska svým gólem na 1:1 pět minut před koncem zajistili pětadvacetiletý útočník David Ledecký, jenž krátce předtím hlavou trefil tyč.

Ačkoli jste dal jediný gól svého týmu, příliš nadšeně se netváříte…
Dva body jsme tady ztratili úplně zbytečně. Opakoval se náš předchozí venkovní zápas v Pardubicích. Měli jsme tu hned v úvodu dvě tři tutové šance, které prostě musíme dát. Navíc pak ještě z ničeho dostaneme gól a musíme dotahovat. Zaplať pánbůh aspoň za ten bod, i když ale i lidi určitě viděli, že jsme tady měli na tři body. Máme ale jen jeden a je to škoda.

Těch šancí jste měli skutečně hodně, ostatně i vy jste nějaké měl. Která byla největší? Ta tyčka?
Já nevím, vždycky mi tam ten půlmetr, metr chybí… Musím se na to v koncovce zaměřit. Tady jsme hlavně v první půli těch šancí měli spoustu, po přestávce Táborsko hru vyrovnalo a neměli jsme to jednoduché. Byl to hodně důrazný zápas a plno faulů, žlutých karet mohl pan rozhodčí vytáhnout klidně i víc. Nic to ale nemění na tom, že jsme vyhrát mohli tři čtyři nula a mohli jet spokojeně domů.

Jak jste viděl ten svůj gól?
Dobře jsme to u lajny rozehráli, Jirka Kladrubský to levačkou krásně nacentroval a mně stačilo to hlavou jen líznout na zadní tyč. Ale ten gól už přece musel padnout a jak říkám, zaplať pánbůh za to a že máme aspoň ten bod.

Co ta tyčka předtím? Tam vám chyběl asi i potřebný kousek štěstíčka, ne?
Byl to krásný balon a já to chtěl dát k přední tyči, což se mi i povedlo, ale bohužel pár centimetrů chybělo.

A co těsně před půlí ta vaše šance, kdy jste netrefil po Mrsičově prudkém centru míč? Odkrytá branka na vás přímo zívala…
Já se poločase ptal, jestli to nešlo dát po zemi. Já to měl na dlouhou nohu a ve vzduchu jsem to jen lehce špičkou kopačky tečoval.

Neproměňování šancí vás jako mužstvo trápí vlastně celou sezonu. Co se s tím dá dělat?
My ze své hry a svých výkonů máme dobrý pocit. Tady už to byl asi devátý zápas, ve kterém jsme byli lepší než soupeř. Máme taky šance a body, které jsme nahráli, nebyly jen tak nějak ubojované, v naší hře je i kvalita. Ještě to ale chce větší důraz ve vápně. Nejen ode mě, i od dalších kluků. Je třeba tam chodit ve více lidech a nějak to tam dotlačit. Prostě jakkoli.

V derby jste to tam dotlačili jen jednou a máte z něj tudíž jen bod. Zápas se ale jinak lidem asi líbil, bylo to drama až do konce!
Bylo to klasické derby a jak jsem už říkal, taky hodně vyhrocené utkání. Já ale dostal žlutou kartu za to, že jsem jenom proběhl kolem gólmana. On se svalil a zůstal ležet, pak mi ale řekl, že to jen přihrál…

Pro vás to bylo první jihočeské derby, podobné zápasy místních rivalů jste ale jistě už absolvoval.
Jistě, třeba i v Polsku, tam jsem taky hrál zajímavá derby a chodilo tam i víc lidí. I tady ale na hřišti bylo cítit, že je to derby, každý souboj hodně bolel. A řekl bych, že ani fotbal se nehrál špatný. Byly i šance, a to na obou stranách, i když my jich měli přece jen víc.

Jeli jste si pro tři body, ale tím, že jste museli dotahovat náskok soupeře a vyrovnali až pět minut před koncem, asi i bod berete. Je to tak?
Je to bod z venku, takže ho bereme. V neděli doma se Znojmem ale už chceme jedině tři body.

Bude to proti Znojmu pro vás trošku specifický zápas?
Určitě. Právě ve Znojmě jsem odehrál první roky ve své dospělé kariéře. Rád na vzpomínám, přirostlo mi to tam k srdci. Mám tam i přítelkyni a těším se na ten zápas moc. A doufám, že to bude pro nás za tři body.

CHRISTIAN FRÝDEK
Vedoucí gól fotbalistů Táborska v krajském derby s Dynamem vstřelil devatenáctiletý Christian Frýdek, jenž k Jordánu přišel v létě na hostování ze Sparty Praha.

Jak byste tu svou gólovou trefu popsal?
Letěl tam míč na Lukáše Pfeifera, já tak nějak předvídal, že by to mohl prodloužit, to se mu naštěstí podařilo, já si naběhl do vápna a ještě jsem slyšel, jak si Zdenda Křížek řve, že to má, jenže neměl a mně se povedlo ho přehodit.

Remíza podle vás odpovídá průběhu zápasu?
Kdyby nám někdo před začátkem řekl, že uhrajeme remízu, brali bychom bod všemi deseti. Vedli jsme však 1:0 ještě hodně krátce před koncem a je škoda, že jsme to nedotáhli do konce.

I bod ale berete?
Rozhodně. Pro nás každý bod je dobrý. Sice jsme sahali po vítězství, ale musíme uznat, že i Budějovice měly taky nějaké šance a že remíza 1:1 tudíž je zřejmě spravedlivá.

Derby bylo hodně rušné a dramatické, takže i diváci si určitě přišli na své. Pro vás ten zápas navíc možná měl i specifický náboj, protože ještě předtím, než jste přišel v létě do Táborska, jste byl na zkoušce právě v Budějovicích. Je to tak?
Samozřejmě, že jsem měl velkou motivaci se ukázat a dokázat jim, když se mě zbavili, že jsem dobrý hráč.

Na jih Čech jste letos v létě přišel z pražské Sparty, kde za áčko hraje váš starší bratr a patří tam k oporám, navíc tam dlouhé roky hrál i váš otec. Jaké to je, hrát v jejich stínu? Je to výhoda, anebo spíš nevýhoda?
Řekl bych, že spíš nevýhoda. Protože všude, kam přijedu, lidi vidí to jméno a čekají i ode mě nějaký výkon. Já se snažím ten tlak si nepřipouštět a vždycky se snažím odvést maximum. Ale doufám, že jednou třeba se mi podaří, že budu hrát stejně jako brácha a táta ve Spartě.

Zpátky k jihočeskému derby, ve kterém jste za soupeře měli lídra tabulky. Bylo i to pro vás motivací?
Proti silnému soupeři se vždy dokáže člověk líp namotivovat, my ale hlavně už potřebovali každopádně zabrat a bodovat. My totiž určitě nemáme tak špatný tým, abychom hráli o záchranu. Máme výborný tým a výborné hráče, jen to musíme dokazovat taky na hřišti. Bod s Budějovicemi je v tomto směru pro nás sakra cenný a důležitý.

Důležitý i v tom, že by pro vás mohl být povzbuzením do dalších utkání?
Přesně tak. My v zápase proti Budějovicím bojovali jeden za druhého a od toho se musíme odpíchnout a v podobných výkonech pokračovat i nadále.

Takže hned v neděli na Žižkově?
Určitě. Věřím, že když zahrajeme tak jako proti Dynamu, že i na Žižkově můžeme uspět..