Historie tehdy největší elektrárny se začala psát ještě o něco dříve, zhruba před padesáti lety. „Výstavba začala už v roce 1978. Postupně zde vyrostly čtyři výrobní bloky, osm chladicích věží a desítky dalších budov. Standardní provoz začal právě třetího listopadu 1985 po úspěšném půlročním zkušebním provozu,“ připomněl mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.

Start? Politické zadání

U počátků provozu byl i František Prokop. „Byl jsem čerstvě operátor výroby, na rok nás tenkrát přesunuli do spouštěcí skupiny. Měli jsme za úkol najet postupně všechny technologické systémy. Než jsme začali zavážet první kazetu, museli jsme skoro až na poslední chvíli dát dohromady všechny protokoly. Hlavně muselo být všude čisto,“ vzpomínal na večer, kdy to všechno začalo.

Provoz prvního bloku zahájila právě noční služba „Museli jsme vše zorganizovat tak, aby mohli zavézt první kazetu do reaktoru, aby byly splněné všechny podmínky. Tenkrát jsme měli jasně daný termín začátku, řekl bych, že to možná bylo dané i trochu politicky,“ ohlížel se Prokop, který v elektrárně pracuje dodnes. Od roku 1981 vystřídal několik pracovních pozic.

I když má elektrárna za sebou už tři desetiletí výroby, její vybavení je téměř nové. „Prošla řadou modernizačních etap. Na první pohled jde vidět, že v elektrárně od dokončení posledního bloku vyrostly některé nové budovy a objekty,“ sdělil Bezděk.

Deníky vystřídaly počítače

Neustálé omlazování potvrdil také dlouholetý zaměstnanec Prokop. „Určitě nejvíc se projevila digitalizace. Před patnácti lety začala obnova systému kontroly a řízení. V současnosti je ovládání elektrárny už úplně jiné, všude jsou počítače. V době, kdy jsme elektrárnu spouštěli do provozu, tady nebyly vůbec žádné,“ srovnával.

V prvních letech provozu energetici vše zapisovali do deníků a protokolů ručně. Nyní se o vše starají právě počítače. „Například pokud chcete informaci o tom, co se děje na blokové dozorně, tak se kdykoliv můžete podívat do elektronického deníku. Když elektrárna najížděla do provozu, to jsme museli pro každou informaci telefonovat. Práce se tím dost zdržela,“ vzpomínal Prokop.

Neustálá je i obměna zaměstnanců. A i nováčci si stav elektrárny pochvalují. „Většina míst je po rekonstrukci, takže to vůbec nevypadá, že by byla v provozu už tolik let. Práce na Dukovanech mě baví a líbí se mi tu,“ svěřil se třeba mladý zaměstnanec Jiří Nováček.

Tři tisíce zaměstnanců

Mezi hlavní témata patří nyní vedle modernizace i spolehlivost. Od začátku provozu investoval ČEZ do podniku desítky miliard korun „Stále hledáme možnosti zlepšování a nová technická řešení. Podmínky pro provoz i legislativa se neustále vyvíjejí. Reagujeme tak, abychom splňovali současné i budoucí požadavky,“ ujistil člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Prioritním tématem je také bezpečnost elektrárny, na kterou dohlíží i mezinárodní úřady. „Bezpečnost je je pro nás jednou z hlavních priorit. Funkčnost systému řízení a bezpečnosti práce pravidelně ověřujeme a kontrolujeme správnost nastavení kritérií,“ informoval ředitel dukovanského kolosu Roman Havlín s tím, že elektrárna se od roku 1994 nepřetržitě pyšní oceněním Bezpečný podnik.

Jaderná elektrárna je také významným prvkem regionu. „Dříve utajovaný a střežený objekt dnes denně informuje o dění uvnitř a svém provozu. Od roku 1994 funguje pro veřejnost informační centrum. V letošním roce založili energetici v těsné blízkosti elektrárny největší jadernou vinici. Elektrárna je také jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu, vytváří přes tři tisíce pracovních míst ,“ vyjmenoval Bezděk.

Fakta o jaderné elektrárně

Celkový výkon: 2040 MW

Reaktory v provozu: 4 x 510 MW

Plánované reaktory: 2 x 1200 MW

Roční výroba: přes 14 000 000 megawatthodin elektrické energie

V provozu: od roku 1985

Životnost: 30 let, po rekonstrukci 50-60 let