Lidé čekali schoulení ve sklepech. V ulicích města zuřily boje. Šestadvacátého dubna 1945, přesně před třičtvrtě stoletím, Rudá armáda osvobodila Brno. Útok začal ráno. Sovětská vojska se k Brnu dostala po těžkých bojích na Břeclavsku i brněnských předměstích. Na úsvitu již stála připravená k závěrečnému úderu na vnitřní město. Vojáky čekal tvrdý zápas, mohlo být ale daleko hůř. Existovaly totiž i plány na prohlášení Brna za pevnost.

„Můžeme se domnívat, že v případě provedení plánu na Festung Brünn mohl potkat město osud metropolí jako Budapešť nebo Vídeň, které byly zuřivě bráněny a utrpěly značné materiální či lidské ztráty. Velitel německé posádky, generál Poel, plánoval proměnit každý dům v pevnost. Nakonec si jeden z vrchních brněnských nacistů, Karl Schwabe, stěžoval u německého státního ministra pro Čechy a Moravu, původní plán padl a většina německých sil se přesunula do vybudovaných obranných pozic u Židlochovic," uvedl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea.

Šestadvacátého dubna ráno sovětská vojska zaútočila na město, kde veřejný život už ustal a většina lidí se stáhla do sklepů. Od první poloviny dubna totiž na město dopadaly bomby při sovětských náletech. „Trvaly až do osvobození a doplňovaly boje v okolí i po šestadvacátém dubnu. Nelze si je představovat jako mohutné nálety, šlo spíše o samostatně lovící letadla. Kromě likvidace ustupujících německých vojsk také měly za cíl zničit infrastrukturu ve městě. Podařilo se jim rozbít vodovod i elektřinu, což kromě ztížení obrany města znamenalo i zhoršené životní podmínky pro Brňany," zmínil spoluautor aplikace Bombardování Brna Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Na nálety vzpomínal před několika lety pro Deník Rovnost i již zesnulý významný sokolský činovník a držitel ceny města Brna Miroslav Jandásek. Konec války prožil v brněnské Masarykově čtvrti.

„Spali jsme ve sklepě. Nálety na Brno byly již velmi časté. Jednou večer k nám přiběhla sousedka, že jim prý na zahradu spadla bomba a zranila jednoho muže. Jako chlap jsem se přihlásil. Starý pán ležel na zemi, chyběla mu půlka hlavy. Druhý den jsme s přáteli nesli mrtvolu do márnice nemocnice na Žlutém kopci. Cestou nás zastavovali lidé, kteří měli také v domech mrtvé. Tak jsem dělal funebráka,“ popisoval děsivé dny muž.

Brno se proměnilo před pětasedmdesáti lety v město plné trosek. Poškozený byl podle historika Břečky téměř každý druhý brněnský dům. „I když se těžiště obrany z Brna odsunulo, odehrály se tu boje, nebyla to žádná selanka. V centru města se tvrdě bojovalo o některé objekty, například o Německý dům. Na řadě míst vznikly barikády, na nichž se Rudé armádě bránila německá posádka, policie, jednotky německé civilní lidové domobrany a mladí členové Hitlerjugend," podotkl.

V centru Brna, na budově Zemského úřadu na Žerotínově náměstí, přesto zavlála československá vlajka ještě dopoledne. Na šestadvacátého dubna 1945 vzpomínal pro Deník Rovnost před časem i Libor Nováček. „Byli jsme ten den ve sklepním bytě, protože náš dům zničila bomba, která na něj dopadla den předtím. Večer do místnosti přišel jeden důstojník Rudé armády, sovětský major. Řekl nám, že před válkou byl hercem a působil v moskevském divadle. Celý večer pak pěl různé árie,“ zmínil pamětník.

Ne všichni Brňané ale mohli slavit konec války. „Za den osvobození Brna uvádíme šestadvacátý duben, ale zůstali jsme nadále frontovým městem a boje o severní předměstí jako Medlánky, Bystrc, Řečkovice nebo Soběšice trvaly ještě několik dní," připomněl Břečka.

V Řečkovicích tehdy žila i Milada Váňová. „Byli jsme ve sklepě, viděli z něj jen vojenské nohy. Střídaly se. Chvíli tady byli Němci, chvíli Rusové. Pak jsme se rozhodli, že půjdu raději ke známým do Králova Pole. Už jsme vysledovali čas, kdy se nestřílelo. Vyšla jsem ze sklepa ven a vyděsila se. V jednom domě byla obrovská díra, na cestě ležel mrtvý kůň, kromě vojáků nikde nikdo. Prošli jsme frontu a jejich zákopy. Když jsme dorazili ke známým, nepoznali mě. Asi jsem vypadala tak zničeně,“ vzpomínala žena v seriálu Deníku Rovnost Pamatuji válku.

Po osvobození čekalo Brňany odklízení trosek, pohřbívání mrtvých mnohdy do provizorních hrobů. V ulici ale také spatřili kuriozity. Byť Brno osvobodila Rudá armáda, ulicemi projížděly i americké tanky Sherman. Podle Břečky je využívaly tankové jednotky 2. ukrajinského frontu Rudé armády.