Kliknutím zvětšíte„Pro vlastníky lesů je období kůrovcové kalamity velmi těžkým obdobím. Ekonomický zákon nabídky a poptávky funguje v lesnictví stejně spolehlivě, jako v jiných odvětvích. Poptávka po zpracovatelských a odvozních kapacitách, sadebním materiálu a pěstebních dělnících je vysoká, a proto dochází k navyšování cen za služby v lesnictví. Dříví je na trhu nadbytek, mnohokrát více, než dokáže tuzemský dřevařský průmysl zpracovat. Proto ceny dříví klesají, a to velmi dramatickým způsobem,“ popisuje současnou krizi vlastníků lesů vedoucí lesní výroby a obchodu se dřívím akciové společnosti Kinský Žďár Radek Koudela.
Situace v lesích není zrovna růžová. K tomu se ještě přidružila koronavirová pandemie. Jak ta ovlivnila kůrovcovou kalamitu?
Pandemie koronaviru způsobila další snížení cen, které může být pro některé lesní podniky likvidační. Bez ekonomické pomoci státu se vlastníkům lesa těžko podaří kůrovcovou kalamitu zvládnout. Důsledky kůrovcové kalamity by měly být pro celou společnost a především naši politickou reprezentaci důvodem k zamyšlení, jak důležité jsou mimoprodukční funkce lesů. Pro naše zákonodárce by pak měly být motivací k zavedení systému finančních podpor, sledujících udržení a posílení celospolečenských funkcí lesa.
Jak jsou na tom lesy společnosti Kinský Žďár?
Kůrovcová kalamita se v našich lesích začala projevovat ve druhé polovině roku 2018. Zatímco v roce 2017 byl objem kůrovcových těžeb necelých 700 kubíků, v roce 2018 to už bylo více než deset a půl tisíce kubíků. A v roce 2019 jsme museli vytěžit přes osmačtyřicet tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme vytěžili téměř třicet tisíc kubíků kůrovcového dříví. To je velmi vážná situace. Nejvážnější je stav lesních porostů v níže položených lesnických úsecích v okolí Hamrů nad Sázavou, Polničky a Velkého Dářka. Ale i na výše položených úsecích, které se nachází na hlavním hřebeni Žďárských vrchů, je situace velmi vážná.
Doufáte, že se vám podaří kůrovcovou kalamitu zvládnout?
To, že se nám kůrovcovou kalamitu podaří zastavit, si v žádném případě netroufnu tvrdit. Úspěchem bude, když se nám podaří kůrovcovou kalamitu zpomalit, abychom zvládli kůrovcové dříví průběžně prodávat, abychom tuto pro vlastníky lesů tíživou situaci zvládli ekonomicky a aby nedošlo k náhlému nebo výraznému snížení plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Budeme bojovat, dokud to bude v našich silách, protože „rezignace bez boje je lenost“. A to se u nás nestane.
Jsou nějaké důvody k optimismu?
Já jsem povahou velký optimista, ale důvodů k optimismu rozhodně mnoho není. Největší strach máme z toho, jak se dokážeme ubránit vlně přemnožené kůrovcové populace, která se k nám blíží z jihovýchodní části kraje Vysočina. Tam se v minulých letech přemnožili kůrovci zcela fatálním a bezprecedentním způsobem a každým rokem se rychlostí deset až patnáct kilometrů za rok šíří především jihozápadním, západním a severozápadním směrem, a to i přesto, že se lesníci v postižených oblastech snaží s kůrovcem maximálně bojovat. Nejrychleji se tato populace šířila údolím řeky Jihlavy směrem k Jihlavě a údolím řeky Oslavy ke Žďáru nad Sázavou. Pomyslná válečná fronta se tedy z epicentra kůrovcové kalamity na Třebíčsku posunula na Telčsko, Jihlavsko, Havlíčkobrodsko a Žďársko.
Zmínil jste, že epicentrum kůrovcové kalamity na Vysočině se nachází na Třebíčsku. Vy sám jste z Třebíče. Vycházíte v boji s lýkožroutem smrkovým ze zkušeností lesníků z této oblasti?
Víceméně ano, ale spíše z kůrovcové kalamity, která proběhla na Lesní správě Třebíč na počátku devadesátých let minulého století. Pracoval jsem tam tehdy jako zástupce lesního správce. V té době se nám podařilo hlavně díky rychlé reakci tehdejšího lesního správce Jiřího Konopáče hned druhým rokem kalamitního přemnožení kůrovců navýšit objem těžby na dvojnásobek ročního etátu, soustředit do oblasti potřebné kapacity a gradaci kůrovce zastavit.
Bohužel se tentokrát podobná situace neopakovala. Lesy na Třebíčsku kůrovci víceméně podlehly.
Z toho, jak dopadly lesy na Třebíčsku v současné kalamitě, jsem velmi smutný. Trvalost a vyrovnanost produkční funkce lesů v této oblasti je na velmi dlouhou dobu znehodnocena. Ale to nejhorší Třebíčsko teprve čeká. Lesy plní kromě produkční funkce i řadu důležitých mimoprodukčních funkcí lesů.
Jakých například?
Třeba funkci klimatickou, půdoochrannou a vodohospodářskou. A jejich hodnota se na rozsáhlých kalamitních holinách nebo v porostech odumřelých kůrovcových souší blíží nule. Na jihovýchodním okraji Vysočiny tak dojde bezesporu ke změně mikroklimatu a ke změnám v malém vodním cyklu. Ke střídání velmi suchých období a přívalových dešťů. Může docházet k erozi půdy a zanášení vodních toků splavenou půdou. Hrozí tak další škody suchem, ale i lokální povodně. Tyto změny související s rozsáhlým odlesněním krajiny samozřejmě budou ovlivňovat klima na celé Vysočině i v okolních krajích.
Kůrovcová kalamita se ale určitě projeví i v dalších odvětvích. Může například zasáhnout turistický ruch.
Ten už zasáhla. Znehodnocení funkce lesa estetické, rekreační a krajinotvorné v postižených oblastech se projevilo výrazným navýšením počtu návštěvníků lesa ve Žďárských vrších.
Není vyšší počet návštěvníků ve vašich lesích spíše přítěží?
U nás vítáme všechny návštěvníky lesa, turisty a cyklisty, kteří se umí v lese slušně chovat. A jsme rádi, že právě k nám si přijedou aktivně odpočinout. V době kůrovcové kalamity je ovšem v lesích i zvýšený pohyb lesní techniky. Z tohoto důvodu žádáme návštěvníky o zvýšenou toleranci a dodržování pravidel bezpečného pohybu osob.
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Platí to i v případě kůrovcové kalamity?
Snad jedna z funkcí lesa, která na Třebíčsku nabyla na významu, je funkce kulturně vzdělávací. Myslím si, že lesníci i studenti lesnických škol by se tam měli zajet podívat. Aby viděli, jak mohou lesy dopadnout, když lesní hospodář nedokáže včas a v dostatečné míře zabezpečit ochranu lesa proti kůrovcům. Když říkám včas, tak tím nemyslím jen včasné vyznačení kůrovcem napadených stromů k těžbě, to revírníci většinou zvládali. Myslím tím zajištění potřebných zpracovatelských kapacit v době, kdy ještě bylo možné proti kůrovci účinně zasahovat. Kůrovcová kalamita začala na Třebíčsku v roce 2015. O tři roky později, na konci vegetačního období v roce 2018 stálo jen ve státních lesích na Lesní správě Třebíč dle vyjádření tamního lesního správce Aleše Ruska na besedě s občany Třebíče 700 tisíc kubíků nezpracovaných kůrovcových stromů. V té době se už kůrovcová kalamita na Vysočině opravdu nedala zastavit.
Mnozí tvrdí, že na vině je dlouhotrvající teplé a suché počasí. Myslíte si, že by v boji proti kůrovci mohlo pomoci deštivé a chladné počasí?
Na to rozhodně spoléhat nemůžeme. Tak, jako klimatická změna a sucho nejsou jedinou příčinou kůrovcové kalamity, ačkoliv si tím někdo může vytvářet alibi, tak deštivé a chladné počasí není automaticky záchranou v boji proti kůrovcům. Ale rozhodně by se zvýšila obranyschopnost smrkových porostů. Vodou dobře zásobený strom dokáže velké množství kůrovců zahubit, než podlehne. Suchem stresovaný strom má až pětinásobně sníženou obranyschopnost a s tím musíme počítat.
A je možné do budoucna nějak zvýšit obranyschopnost lesů proti škůdcům?
Co je rozhodně důležité, je biodiverzita. Proto naše akciová společnost již několik desítek let věnuje velkou pozornost zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, především buku a jedle formou podsadeb a nepasečnému způsobu hospodaření formou přirozené obnovy všech dřevin pod ochranou mateřského porostu. Na holinách způsobených kůrovcem nebo bořivým větrem pak maximálním způsobem využíváme přípravných dřevin při obnově lesa. Cílem je pěstování více etážových lesních porostů s vertikálním zápojem a postupný přechod na výběrný způsob hospodaření.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
