Kliknutím zvětšíteMartin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze, který podával nakaženému taxikáři experimentální lék remdesivir taxikáři. Imunoložka Jiřina Bartůňková. Renomovaný psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyril Höschl. Geriatr Zdeněk Kalvach, jenž se angažuje v tématu moderního řešení starnoucí společnosti a seniorům dlouhodobě pomáhá i mimo medicínu.
Slavný fyzioterapeut Pavel Kolář. Hrudní chirurg a expert na transplantace plic Robert Lischke. Jiří Neuwirth z Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol. Známý kardiolog Jan Pirk. Další imunolog Jaroslav Svoboda. Gastroenterolog Julius Špičák, který je od roku 2017 poslancem v barvách hnutí premiéra Andreje Babiše.
A na závěr i rektor UK, který je biochemikem – Zima se ostatně netají politickými ambicemi a současný stav kritizoval již dříve. Nyní všechny tyto kapacity svých oborů vydaly společné tiskové prohlášení. „V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme propadat strachu, panice a beznaději,“ napsali v závěru dokumentu. Byť někdo může namítnout, že mezi jedenácti zástupci Univerzity Karlovy není žádný epidemiolog, jejich slovo by mělo mít váhu. Navíc medicínské problémy se často řeší multioborově, takže o infekčním onemocnění COVID-19 musí tito lékaři mít relevantní poznatky.
Promyšlená řešení místo chaotických opatření
„V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertíz a také z našich odborných i praktických zkušeností a poznatků,“ uvedli Zima a jeho kolegové. Babišovu vládu ocenili za první rychlá a plošná opatření, která pomohla se zvládnutím rizik, jenže teď je podle lékařů nutné „přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření“.
„Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní či ekonomickou a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny,“ vysvětlují s tím, že podle nich prodloužení nouzového stavu a další vládní restrikce nepovedou k vymýcení COVID-19. „Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem.“
Úmrtí na COVID-19 nesouvisí s věkem
Lékaři mimo jiné ve své výzvě píšou, že podle dosavadních statistik nezvýšilo šíření koronaviru v porovnání s loňskem celkovou přirozenou úmrtnost v Česku. Podle nich také nejsou nemocí způsobovanou novým typem koronaviru nejvíce ohroženi na životě všichni senioři. „Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky,“ napsali.
Omezení pohybu po Česku a kontaktu s blízkými či zvýšené obavy z nákazy mají podle nich vážný dopad na duševní i tělesné zdraví starších lidí, kteří potřebují „bezpečný sociální kontakt, ne absolutní karanténu“. Podle lékařů je problém hlavně v tom, že nejrizikovější oblastí jsou pobytová zařízení sociálních služeb a zdravotnická zařízení dlouhodobé péče, kde stát pro zlepšení situace „zdaleka neučinil dost“.
„To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží,“ dávají odborníci příklad.
Kolaps zdravotnictví nehrozí kvůli koronaviru. Zatím
Ještě větší problém podle prohlášení lékařů znamená výpadek zdravotní péče o vážně nemocné, kteří se nenakazili koronavirem. Vystrašení lidé také nechtějí kvůli obavě z nákazy chodit do nemocnic s bolestmi břicha nebo bolestmi v rameni či s menšími poruchami hybnosti. Ty ovšem mohou být příznaky zánětu slepého střeva, mrtvice či infarktu a jejich zanedbání vede k obětem na životech. Je proto podle expertů UK potřeba co nejdříve plně obnovit lékařskou péči.
„Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity,“ upozorňují na mnohá skrytá úskalí současné krize. Navíc se Zima a spol. bojí, že v budoucnu bude podfinancování celého zdravotnického systému ještě hlubší kvůli snížení výběru zdravotního pojištění či kvůli přijetí návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce.
Nyní se přitom podle jedenácti lékařů také není důvod bát toho, že by mělo dojít k přetížení nemocnic jako v některých městech na severu Itálie či v americkém New Yorku. Právě hororové záběry světových agentur z těchto míst děsí mnoho Čechů. „Doplňujeme, že do úterý 21. dubna jsme se v České republice nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 procent kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu!“
Babišova vláda chystá od čtvrtka plošné testování až 27 000 lidí kvůli studii imunity proti koronaviru v populaci v Česku. Podle podílu lidí v populaci, kteří se už s nákazou setkali, se bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dál zvažovat uvolňování opatření. Lékaři z UK však tento postup kritizují. Zatím podle nich není jasné, zda každý člověk, který prodělal nákazu koronavirem, má v těle protilátky. „Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná,“ uvedli medicínští experti. „Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu.“
V závěru lékaři dodávají, že je potřeba urychlit návrat k normálnímu životu. I když přiznávají, že si budou lidé muset na zvýšená hygienická opatření – včetně nošení roušky při kontaktu s ostatními lidmi nebo udržování rozestupů a mytí rukou – zvyknout.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
