Ačkoli by se mohlo zdát, že vykopat v promrzlé zemi jámu je téměř nemožné, dvojce si vystačila jen s klasickým ručním nářadím, tedy s krumpáčem nebo lopatou a vlastní silou. Technika v podobě sbíječky, po které hrobníci ať už kvůli mrazem ztvrdlé zemině nebo množství velkých kamenů občas sáhnou, zůstala v pondělí 15. února nevyužitá.

„Nejhorší je začátek. Prvních deset centimetrů bylo náročných, pak už to šlo perfektně. A to díky zdejšímu písčitému podloží,“ popisuje Tomáš Nový při pohledu na zhruba metrovou díru, kterou během několika málo hodin se svým kolegou připravili u rodinného hrobu. „Pořád lepší mráz, než déšť a bláto. To je nejhorší, ten maglajz. Hlína se lepí jak na nás vás, tak i na nářadí,“ shodují se. Ostatně podobné podmínky před pár dny sami zažili při kopání jiného hrobu.

V Hoštce mají nové fotbalové hřiště. Jeho obnova byla ve městě největší loňskou investicí. Radnici vyšla na šest milionů korun.
V Hoštce mají nové fotbalové hřiště. Sportovci tam zatím kvůli covidu nemohou

Než mohli nyní začít kopat, musel jim nejprve kameník odsunout mramorovou desku, která hrob chrání. Poté si sestavili i dřevěnou ohrádku, do které hlínu zatím ukládali. Zem pak zakryli plachtou a umělým trávníkem. Po obřadu, který je naplánovaný na středu, budou zeminu vracet zpět. V případě, že by v půdě nalezli ostatky už dříve pochovaného člověka, musí je uložit do speciálních pytlů a následně vrátit zpět na místo. Opustit hřbitov nesmí.

„Zpravidla se hrob vykopává den před pohřbem. V tomto případě jsme právě kvůli mrazům začali raději s denním předstihem, aby nás nezaskočil nějaký zádrhel,“ vysvětluje Jaroslav Kuti s tím, že v den posledního rozloučení se u hrobu připravují ještě takzvané nášlapy.

Nebožtíci cestují ze zahraničí

V poslední době kope dvojice kolegů hroby v průměru každý týden. Zažili však i stav, kdy si pozůstalí neobjednali pohřeb do země i tři měsíce. Kromě hloubení hrobů vykonávají Jaroslav Kuti a Tomáš Nový pro pohřební ústav i jiné činnosti. Často například převážejí nebožtíky ze zahraničí. „Naposledy jsme byli v Německu. Den před Vánocemi zase v Budapešti. Loni v srpnu jsme jeli pro zemřelé dohromady pětkrát i do Chorvatska. Tento pátek nás čeká cesta do Hamburku,“ poznamenal Jaroslav Kuti.

Zda si náročnou práci na hřbitově v blízké době zopakují, zatím nevědí. „Víme to týden dopředu. Záleží na tom, co si objednají rodiny. Mnohem více, než uložení do země, však většina volí žeh,“ dodávají.

Obří sněhulák u rodinného domu v Žitenicích.
FOTO: Dům v Žitenicích hlídá obří sněhulák. Měří skoro čtyři metry

To potvrzuje i jednatel Aurigy Přemek Šulík. „Drtivá většina pohřbů probíhá žehem. Do země si přeje uložit zejména starší generace, která je nábožensky více založená. Navíc u nás v Ústeckém kraji je o pohřbívání do země mnohem menší zájem, než když se podíváte například na Moravu nebo do Jižních Čech, kde je mnohem více věřících lidí,“ doplňuje Přemek Šulík.