Barokní zámek se zahradou byl sídlem venkovské šlechty. V roce 1800 byl empírově upraven. Zahrada s francouzskými prvky po vzoru Versailles byla vybudována v 18. století a je složena z několika teras, vodních kaskád a kašen.Najdeme tu také řadu cestiček i bludiště, altánky, mytologické postavy a vzácné stromy. Například Tažovický platan a jinan. Dnes bohužel zámek chátrá.
O Tažovicích…
Obec Tažovice je součastí obce Volenice na Strakonicku a se svými 79 obyvateli na  40 trvalých adresách leží na Novosedelském potoce. První písemné zmínky o ní jsou z počátku 14. století, kdy zde byli rytíři Tažovci z Tažovic, kteří měli ve znaku  dva stříbrné klíče vedle sebe na modrém štítě.
Nynější zámek stojí na zříceninách bývalé tvrze. V roce 1360 se zde připomínají Oldřich Tažovec z Ohrazenic a Petr Tažovec z Tažovic. V roce 1390 se zde uvádí Ludvík z Tažovic, roku 1408 Bohuslav a roku 1414 Oldřich snad synové  Ludvíkovi. V roce 1445 se zde vyskytuje panoš Jan Tažovec z Tažovic, jemu roku 1454 král Ladislav Pohrobek z plné moci své mu potvrzuje dědičné právo na Němčice, kteréž od Zdislava a Jana Naska z Němčic koupil. Jan Tažovec měl za ženu Barboru, dceru Janovu a sestru Zdislavovu.
Roku 1465 drží Tažovice Vilém Rendl z Úšavy. V roce 1520 zde seděl Václav Chřepický z Modlíškovic, který měl v erbu ve vodě plovoucího černého psa na stříbrném štítě.
Po roce 1560 jsou Tažovice rozděleny Janem Sedleckým mezi dva jeho strýce Jana staršího a Jana mladšího ze Sedlce. Roku 1587 Jan mladší prodal svou polovinu Janu Markvartovi Kocovi z Dobrše, který ji připojil k Ohrazenici. Po jeho smti to zdědil jeho syn Adam, který brzy zemřel (1615) a vdova po něm Kateřina a panna Ludmila Kocová se oddávají církvi a majetek má syn Jana Marvarta Jan, který se dostal do sporu s držitelem přečínského statku Ferdinanda z Vrtby k vůli hranici lesů.
Vdova po Janovi se provdala za Zdeňka Vojslava z Branišova, který je v letech 1628-1629 pánem na Tažovicích. Druhá část Tažovic byl majetkem Aleny Sedlecké z Malovic a ten dostal po různých sporech Petr Mikuláš Malovec. Ten měl tři syny, kteří drželi jeho podíl Tažovic. V roce 1672 převzal díl Jan Kryštof ml. a prodal ho Janu Kryštofovi Kocovi z Dobrše a na Ohrazenici, který obě polovice spojil. Spojené statky Tažovice a Ohrazenice koupil v roce 1777 Václav sbobodný pán z Rummerskirchu, roku 1792 je zde rodina Guldener z Lobesů, roku 1824 rodina Šafaříků a roku 1868 rodina Mayerů.
V roce 1860 zde ve 32 domech žije 309 obyvatel z toho 25 židů,  roce 1880 je tu 32 domů 265 obyvatel a v roce 1910 to je 32 domů a 219 obyvatel.
V obci byl roku 1895 založen sbor dobrovolných hasičů, předsedou byl byl J.V. Mayer, velkostatkář. Velitelem se stal Čeněk Bobek, hospodářský správce, zbrojmistrem pak chalupník Václav Hájek. Sbor měl 30 členů a v r. 1896 zakoupil čtyřkolovou ruční stříkačku.
Za držitele velkostatku v roce 1792 Guldenera z Lobes, který měl syna a chtěl jej nechat soukromě učit, o práci se ucházel podučitel Václav Svoboda z Malkova a byl přijat a požádal vrchnos,t zda by mohl ještě pár dítek vyučovat. Byl mu vykázán byt a světnice na "Ovčíně" kde mohl vyučovat. Pro konflikt s mladým pánem byl propuštěn a pak znovu přijat. Škola se pak datuje rokem 1796.
Místní stavby
Pokud chceme Tažovice poznat více nesmíme zapomenout zmínit dvouobloukový můstek přes Novosedelský potok. Je z roku 1815 a  stojí na něm socha sv. Jana Nepomuckého a výklenková kaple. Na návsi najdeme kapličku již v úvodu zmíněný chátrající zámek nazývaný v době své největší slavy jihočeské Versailles.

Jan Malířský