Znalci místních poměrů potvrdí, že na podzim je Šumava nejkrásnější. Po rušné letní sezóně se celá oblast zklidní. Davy turistů jsou pryč a celá krajina se zahalí do jakéhosi zvláštního tajemna. "Až má člověk chvílemi obavy, že ho zdejší příroda zcela pohltí. Ztratit se však nemůže nikdo, zvláště ne s novým tištěným průvodcem Šumavsko pro tuláky z dílny destinačního managementu turistické oblasti Šumavsko, který vedle top deseti pěších a deseti cyklo tipů na výlety nabízí i bonusovou trasu stezky legendárního Krále Šumavy. Vychutnat si pravou podzimní náladu snad nelze nikde jinde lépe, než právě zde,“ uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup.

Trasy vedou napříč turistickou oblastí Šumavsko, krajem Šumavy a Pošumaví. Lokalitami, v nichž je stále co objevovat. Jde o kombinaci značených i neznačených tras, které sestavil člověk nejpovolanější, Josef Pecka, průvodce divočinou, spisovatel a místní rodák.

Dokonalou kombinací historie, jedinečné přírody a zajímavostí, okořeněnou skutečnými velmi dramatickými a mnohdy i tragickými lidskými osudy, je bonusová stezka Po stopách Krále Šumavy. Tato trasa, označovaná pohraničníky jako Kanál 54, začínala za bývalou hospodou manželů Koubových „U Sloupu“ nad Vimperkem, popřípadě níže u bývalé cihelny. Pokračovala kolem Městských Lad k Medvědímu potoku, kolem Michlovy Hutě mezi vrchy Kamenná a Bukovec, okolo Nového Světa přes Novosvětskou slať a pod Janskou horou k Františkovu.

Tady musel Král Šumavy, Kilián Nowotny, s převáděnými přebrodit Teplou Vltavu, případně přejít přes jeden ze čtyř můstků. Pak pokračoval dál mezi Stolovou a Stanovou horou směrem k Bučině. Tu obešel zprava po svahu Stráže a v sedýlku nad prameny Vltavy překročil státní hranici. Pocity lidí prchajících touto trasou do Německa si nyní může, ovšem bez přítomnosti po zuby ozbrojených pohraničníků a jejich psů, vyzkoušet každý z návštěvníků Šumavska.

Kdo byl Král Šumavy (Kilián Nowotny)

Narodil se 1. prosince 1905 pravděpodobně v osadě Pláně (Planie) čp. 88 u Starých Hutí, spadajících pod obec Nové Hutě (německy Kaltenbach). Často se uvádí, že byl vlastním jménem Franz Nowotny a Kilian bylo jen krycí jméno. Všechny přístupné matriční a úřední dokumenty, četnická hlášení z 30. let a dokonce i nápis na Kiliánově hrobě však nesou jméno Kilian Nowotny a jak se zdá, ve skutečnosti bylo krycím jménem právě jméno Franz.

Kilián za své pašerácké éry v době první republiky a těsně po válce také používal přezdívky Sekáč a Dlouhý Hans. Zvláště druhá přezdívka je zajímavá tím, že byl Kilián ve skutečnosti menší a silnější postavy a očividně tak chtěl zmást četníky a finance, kteří jej neznali. K těmto přezdívkám došlo nejspíš tak, že místní lidé pašeráky kryli, protože pro ně byli také „bankami chudých“, neboť jim bezúročně půjčovali peníze. Když se četníci a financové ptali, jestli někoho v lese nepotkali, odpovídali, že jen „Dlouhýho Hanse“, nebo „Franze“. Kilián také využíval toho, že v té době žilo v Kaltenbachu a okolí 8 rodin Nowotnych a nikdo všechny pořádně neznal. Přezdívka Sekáč se ujala až po roce 1948, když začal převádět agenty.

Zatímco v době své největší slávy byl Čechy přezdíván Králem Šumavy, Němci mu říkali Paschkönig (král pašeráků) a Grenzkönig (král hranice), Američani si ho pak překřtili na King of the Road (krále silnice). Řezník začínal se „šňupákem“ Příjmení Nowotny naznačuje pašerákův německo-český původ (matka se za svobodna jmenovala Uhlirschova (Uhlířová). Už Kiliánův otec Josef byl slavným pašerákem, který svého synka bral na cesty přes hranici už od jeho devíti let. Od něj se Kilián naučil dokonale se vyznat ve svém rodném kraji, znát každý lesní kout a rašeliniště, státní hranici a službu Finanční stráže.                          Informace o Kiliánu Nowotném jsou ze zdroje:obec.sumava.eu

Za tip na zajímavý výlet děkujeme Kláře Poláškové z Jihočeské centrály cestovního ruchu