V průběhu září jsme s mužem navštívili spoustu nám dosud neznámých míst v jižních Čechách. Při putování prstem po mapě po Graselově stezce nás zaujalo místo Francouzský kámen a Psí hřbitov. To prostě musíme vidět na vlastní oči.

Parkujeme v Peníkově  a po modré turistické stezce se na Graselovu stezku pomalu napojujeme. Než se tak stane, zaujme nás stavba vodní pily na kraji vsi. Dle cedulky zjišťujeme, že je opětovně ve funkčním stavu a je možno ji navštívit a vše si prohlédnout. My jsme bohužel přijeli zrovna v době, kdy je návštěvní doba již omezena a pila byla zavřená.  Nicméně nakukujeme dovnitř, dovoluji si drze prostrčit ruku s foťákem a cvakám, abychom si mohli udělat alespoň malou představu. Obcházíme samozřejmě i zvenku a jen žasneme nad tím malým technickým zázrakem.

A pokračujeme dále příjemnou procházkou lesem, krásnou přírodou k romantickému místu, kde je lavička a kámen s vytesaným nápisem ve francouzštině z roku 1810. Hraběnka Eliška zde prý vzpomíná na lásku svého zesnulého manžela. Chvíli se zastavíme, já si tiše říkám, jak je to romantické, manžel už však pokračuje po úzké lávce přes potok dále.

Vyrážím za ním a zanedlouho docházíme ke kamenné zajímavosti, jakou bezesporu vytesaná hlava v kameni je. Těžko poznat, jestli je to hlava psí či člověčí, připomíná nám od každého trochu. V těchto místech dle informační tabulky údajně pochovával své lovecké psy majitel zámku v Českém Rudolci. Pomník jim tedy nechal zhotovit vskutku nevšední.

Blížil se večer a tak už za dalšími zajímavostmi Graselovy stezky nepokračujeme, stejnou cestou se vracíme zpět. Něco si prostě musíme nechat i na příští rok.

Monika Šavlová, Kladruby u Stříbra