Celková těžba za r. 2023 ve státních lesích Národního parku Šumava činila 275 724 m³ dřeva. Z toho: kůrovcová těžba 236 637 m³, nahodilá (polom) 14 940 m3, úmyslná výchovná těžba 24 103 m³ (zdroj: Správa NP Šumava). Tedy v zásahových lesích NP se těžilo 3x více dřeva, než je roční přírůstek tamních zásahových lesů. Trend každoročního přetěžování trvá od r. 2015.

Vedení Správy NP Šumava během roku prohlašovalo, že vynucená těžba kůrovce a nové plochy suchých lesů se snižují. Opak je pravdou: Těžba kůrovce se zvýšila o 19 000 m³. Suché lesy v r. 2023 vznikly na rozloze cca 5 000 ha v katastrálních územích Paště, Velký Radkov, Rejštejn, Svojše, Srní, Velký Radkov a Klášterský mlýn. To vše se dělo ve všech zónách NP a to v zónách zásahových i bezzásahových. Za r. 2023 zatím Správa NP nezveřejnila celkový rozsah ponechaných a vylítnutých souší – dle odhadů to činilo 250 000 m³ dřeva (tj. mimo kůrovcovou těžbu).

Hnutí život z.s., podalo žádost o prošetření uvedeného stavu na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), Ministerstvo životního prostředí a Policii ČR. Žádosti a trestní oznámení poukazovaly na to, že Správa NP Šumava porušuje zákon na ochranu přírody a příkazy ředitele zavádí bezzásahový režim do „zóny soustředěné péče“ a do „zóny kulturní“. Správa NP na to reagovala správním řízením, v němž v lokalitě Čeňkova pila vydala zákaz provádění nahodilé/kůrovcové těžby. Tedy Správa NP místo aktivní ochrany přírody nařídila nečinnost a vědomé vznikání dalších tisíců hektarů suchých lesů pro naplnění cíle ochrany přírody.

Dle šetření ČIŽP inspekce nezjistila porušení zákona o ochraně přírody a potvrdila správné přístupy Správy NP; že v zóně soustředěné péče (zásahové) není povinnost zasahovat proti kůrovci, neboť to je v souladu s cíli v konkrétních lokalitách. Tedy cílem NP je zrušit vzrostlé lesy a nechat vznikat lesy s nízkou schopností zadržovat vodu a vázat uhlík ve dřevu.

Je na místě připomenout, že novela zákona č. 123/2017 Sb., která toto umožňuje, vznikla přes široký veřejný odpor reprezentovaný peticemi s 30 000 podpisy. Ze zákona vyplývající vyhláška o zonaci začala platit v březnu 2020.

NP Šumava poškozoval okolní vlastníky lesů

Za r. 2022 Správa NP vykázala kůrovcovou těžbu a ponechané vylétané souše v rozsahu 432 000 m³ dřeva. Za r. 2023 správa takový údaj zatím nezveřejnila, ale dle informací sousedních vlastníků lesů jen v lokalitě „U Soutoku“ (NP Šumava) bylo v srpnu 2023 nalezeno 15 - 20 tisíc kůrovcem napadených stromů, přičemž bylo zpracováno jen cca 3 000 m³. Takovou ekologickou, vodohospodářskou a klimatickou katastrofu Správa NP obhajuje a činí tak pro naplnění cílů ochrany přírody. Tedy jejich cílem je suchý les!

Takové zhýralé naplňování cílů ochrany přírody stálo Kašperskohorské městské lesy s.r.o., desítky miliónů ztráty na hospodaření za poslední roky. Od uplatňování nové zonace r. 2019 do dnes se tam vynuceně těží ročně až 10-ti násobné množství kůrovcového dřeva, než před tím.

Dle sdělení podniku Lesy České republiky (Strakoš, 9/2023) „byla ve státních lesích gradace kůrovců na hranici NP zejména v oblasti Strážného, kde vznikají ohniska a kde původně nebyly naše zdroje. V souvislosti s rozšiřováním bezzásahových zón na hranici parku lze předpokládat, že se situace bude dále zhoršovat ve spojení s úbytkem zelených smrků v místech gradace v národním parku.“ Lesní závod Boubín (40 000 ha lesů) za r. 2023 vytěžil 16 861 m³ kůrovce, tj. 0,42 m3 kůrovce na 1 ha lesa.

Pro srovnání: NP Šumava (15 000 ha zásahových lesů) za r. 2023 vytěžil 237 000 m³ kůrovce, tj. 16 m³ na 1 ha lesa.

Dle sdělení podniku Vojenské lesy a statky (Oberstein, 10/2023) „bylo na území LHC Bližší Lhota zpracováno 7 483 m³ kůrovcového dřeva. Vliv NP Šumava na šíření kůrovce v této oblasti je zřejmý. Očekáváme, že lesy v této oblasti budou i v dalších letech pod větším tlakem kůrovce z NP Šumava.“

NE - vzniku Národního parku Křivoklátsko

Proti vyhlášení NP Křivoklátsko je mnoho argumentů a historických skutečností z existence NP Šumava a dalších národních parků. Bezzásahový režim přispívá k šíření kůrovce a tím zhoršuje stav lesních porostů a znemožňuje plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci.

Z velkoplošného úbytku zelených a vzrostlých lesů se odborná a politická reprezentace nepoučila. Nepoučila se ani z požáru v NP České Švýcarsko.

Lesy na Křivoklátsku mají dnes vyčíslitelnou hodnotu v řádu desítek miliard korun. Až tam bude národní park, tak tamní lesy po požáru či velkoplošném uschnutí nebudou mít žádnou vyčíslitelnou hodnotu. Tak se ochrana přírody vyjadřovala po desetiletí a stejně tak ona tvrdí po požáru v NP České Švýcarsko.

Co hrozí

Není potřeba novela zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), která by vyhlásila NP Křivoklátsko. Je potřeba novela ZOPK, která by zpřísnila požární prevenci na území národních parků a rezervací. Tedy vznik opatření, která by byla srovnatelná s požární prevencí v hospodářské kategorii lesů v ČR. To, co by v tomto směru bylo potřeba, tak se loňského roku prodiskutovalo na dvou odborných seminářích v Poslanecké sněmovně. Vznikly konkrétní návrhy a záměry na novelizaci zákona v tomto směru. Schází však politická vůle k předložení novely a jejímu projednávání. Stejně tak není vůle k přehodnocení „Zásad péče o národní park“, které by reagovaly a chtěly se poučit z požáru v NPČŠ.

Vládní koaliční strany jsou zaslepeny zelenou ideologií a klimafanatismem a jsou ochotny naplnit cíle v tomto směru za každou cenu. Ve jménu idejí obětují ekonomiku státu i krajinu, která živí lidí, přičemž je posiluje heslo: „Zemřeme, ale dosáhneme snížení teploty na zemi“.

Na dosažení cílů a změnu myšlení lidí je vláda a Ministerstvo životního prostředí ochotno věnovat nemálo z veřejných financí. Technologická agentura ČR je vládní organizace, která do programu životního prostředí dává nemálo financi. Za 20 roků podpořila mnoho organizací a projektů, které mění vědomí lidí a přispívá ke vzniku veřejného názoru na podporu zničení zelených lesů Šumavy a jejich přeměnu v divočinu, přeměnu lesů ohněm, vznik NP Křivoklátsko a dalších „GeenDealových“ idejí. Jedním takovým je projekt „Seepia - webový portál www.nasekrivoklatsko.cz", který za veřejné finance zpracovává názory lidí s předem daným výstupem: „Ano NP Křivoklátsko“.

Proti vyhlášení NP Křivoklátsko vznikly dvě petice, které byly projednány v Parlamentu ČR. Konalo se více seminářů, akcí místních obcí a lesníků v tomto směru. Většina občanů ČR vyhlášení NP Křivoklátsko nechce.