Jedna z bitev během osvobozování Československa v roce 1945 proběhla právě u Soumarského mostu. Svedli ji američtí vojáci z 2. pěšího pluku 5. pěší divize s německým vojskem, jež využilo naše předválečné opevnění na břehu Vltavy.

Než na začátku května 1945 překročila 5. pěší divize (5th Infantry Division) československou hranici, musela urazit cestu přes půl světa. Na podzim 1941 se začala přesouvat na Island, kde hlídala pobřeží, v srpnu 1943 se přeplavila do Velké Británie, kde pokračoval trénink mužstva. Devátého července 1944 se její vojáci vylodili v Normandii a přes bojiště ve Francii, Lucembursku a Německu dorazili až k nám a to jako součást 12. sboru (XII Corps) Pattonovy Třetí armády.

Díky dochovaným dobovým hlášením víme, že 2. pěší pluk této divize (2nd Infantry Regiment) měl 4. května 1945 velitelské stanoviště v bavorském Altreichenau. Ten den před setměním rota G z druhého praporu obsadila České Žleby, kde se setkala jen s lehkým odporem. Hlídky dorazily až k Teplé Vltavě, kde hledaly vhodný přechod přes řeku pro útok následující den. Krátce před půlnocí hlídka roty G našla neporušený Soumarský most, byla však vypuzena střelbou ze strany nepřítele.

Následně rota G poslala svoji 3. četu k mostu, aby zajistila předmostí, přes které bude moci rota ráno projít. Když četa dorazila na místo, Němci most odpálili a byl použitelný už jen pro pěší jednotky. Pod palbou četa přeplavala na druhou stranu řeky, vyřadila tři z pěti Němci obsazených bunkrů, které chránily most, a zaujala pozice podél železniční trati. Za rozbřesku 5. 5. palba nepřítele zesílila, využili k ostřelování i tank, což činilo most neprůchodný. Četa zůstala na své pozici až do 15.00 kdy od východu dorazil zbytek roty, jež přešel přes pěší lávku u Dobré a donutil nepřítele ke stažení.

Rota G pak pokračovala do Stögrovy Huti, rota E vyčistila Dobrou. Třetí prapor obsadil Stožec a okolí. Následujícího dne druhý prapor pokračoval do Mlynářovic a Milešic, třetí prapor do Houžné. První prapor čistil oblast nad Volary a rota C večer přijala kapitulaci města. Velitelské stanoviště pluku bylo od 6. 5. od 15.30h v Lenoře a zde také zůstalo až do jejich odchodu 24. května.

V dalších dnech byla hlavní náplní jednotky péče o ženy z pochodu smrti ve Volarech, starost o válečné zajatce i proudící bezprizorní civilisty. Německé vojáky vraceli Rudé armádě do Vodňan. Ke konci května byl 2. pěší pluk odvelen do Bavorska, kde byla jeho úkolem okupační správa. Zde pobyli jen měsíc a pak již následoval přesun do Francie a v půlce července jejich loď zakotvila v New Yorku.

Druhý pěší pluk byl během války nejstarším pěším plukem v americké armádě, vznikl v roce 1791 a funguje dodnes. Jeho vojáci, jež mají ve znaku vepsané motto Noli Me Tangere, překročili na evropském bojišti celkem 20 řek, Teplá Vltava byla poslední. Zabito v boji bylo 714 vojáků z této jednotky.

Jiří Frýbert (z archivu Deníku)