Výjimečnou podívanou nabídlo čtrnácté setkání sokolníků v Chrášťanech na Českobudějovicku. „Vůbec první sraz sokolníků se u nás uskutečnil z popudu koloměřického mysliveckého sdružení na podzim 2009. Vzhledem k velkému úspěchu a především díky pravidelným finančním příspěvkům z Oranžového roku Jaderné elektrárny Temelín, jsme mohli uspořádat i další ročníky a založit tak novou obecní tradici,“ uvedl starosta Chrášťan Josef Vomáčka.

Celodenní program, který byl přístupný veřejnosti, odstartoval v devět hodin nástup a zahájení společného lovu na hřišti v Chrášťanech. Následovalo vystoupení sokolníků s ukázkami a představením dravců. Přibližně v deset hodin vyrazili sokolníci i s návštěvníky akce do honitby na lov zvěře, beze zbraní, pouze s dravci. „Běžné jsou úlovky srnčí zvěře, bažantů, zajíců, nezřídka se ovšem podaří ulovit například také lišku,“ doplnil Záveský.

Sokolnictví, 4000 let staré umění zacházení s dravci včetně lovu s nimi, si od svého vzniku uchovalo své tradice až dosud. Dovednosti a postupy potřebné k držení a výcviku dravců předávali otcové svým dětem po stovky generací. V listopadu 2010 zařadila konference Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, pořádaná v keňském Nairobi, sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V současnosti se sokolnictví stává opět profesí a to především v oblasti ochrany prostoru letišť před nežádoucími hejny ptáků, která mohou být, v případě střetu se startujícím nebo přistávacím letadlem, důvodem katastrofy. Sokolnictví, jako činnost pěstující vztah mezi člověkem a dravcem je také v nové době velmi významným činitelem nesoucím know how umělého odchovu dravců v péči člověka, což se stalo rozhodujícím prvkem pro záchranu některých druhů dravců před vyhynutím.

Tomáš Marhoun