Hoštice u Volyně  najdete 3,5 km severovýchodně od Volyně a 7,5 km jižně od Strakonic, ve výšce 508 m nad mořem, pod vrchem Kalný. Žije tu přibližně 166 obyvatel.

Vesnice je známá hlavně díky trilogii, Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika režiséra a zdejšího rodáka Zdeňka Trošky. Díky těmto filmům se dostaly Hoštice do podvědomí lidí a z vesnice se stala atrakce, která někdy až ruší soukromí a klid domorodcům. V obci najdeme například ulici Šimona Pláničky, Zdeňka Trošky, v bývalém areále JZD  Ranč Šimona Pláničky, náves Michala Tučného i lavičku Zdeňka Trošky.
Každý milovní country ví, že se zde koncem srpna koná county festival Stodola Michala Tučného. A nejen to, při akci Slunce, seno, JZD se volí také Miss Keliška.
V Hošticích kromě těchto zajímavostí najdeme i hasičské muzem z roku 2003, ve kterém vznikla expozice přileb, později staré a nové techniky zdejšího sboru. Samostatnou expozici zde má nositel dvaceti titulů mistra republiky v požárním sportu, zdejší rodák, Josef Pěnča. A najdete tu i galerii Zdenka Trošky, Michaal Tučného, Tomáše Linky (který zde má chalupu od roku 2014) a řezbáře Ivana Moravece.  Přibližně 1,5 km od vesnice je železniční zastávka, u které ve filmu Slunce, seno, jahody vyskakovali cestující z vlaku.

Heštice u Volyně ale existovaly už dávno před filmy Slunce, seno… Kdysi bývaly vladycké sídlo jehož majitelem byl Vilém z Hoštic, v roce 1274 je zde uváděn jeho syn Držislav. V roce 1315 jsou Hoštice jednou z osad, kterým dává královna Eliška Přemyslovna privilégia takzvaných královackých obcí. V té době patří obec do tzv. Volyňského újezdu, později patřila k panstvím Hluboká a Kašperk.

V 16. století se dostaly Hoštice dědicně do majetku Viléma z Rožmberka a později v roce 1593 byly prodány Arnoštu Vitanovskému z Vlčkovi, který měl své renesanční obydlí na místě dnešního zámku, který je jednopatrový, uprostřed  s ranně barokním portálem. Za Chlumčanských byl roku 1777 přestavěn a opravován v letech 1870-1880. Později byl v majetku místního JZD. V 17. století kupuje Hoštice Vladislav Chlumčanský z Přestavlk.
V roce 1749 se zde narodil Václav Leopold Chlumčanský pozdější pražský arcibiskup. Od roku 1799 je vlastníkem Jáchym Zádubský ze Šontálu a od roku 1822 je zde rod Schuttersteinů a posledním šlechtickým majitelem Adolf Haid von Haidenburg.
Dle pověsti se píše, že pražský arcibiskup, zdejší rodák, Václav Chlumčanský, koupil pro zdejší kostel Narození Panny Marie zvon, podmínkou bylo si pro něj dojet a odvést do Hoštic. Ti se dotázali kolik dostanou od cesty, což biskupa rozčílilo na tolik, že nakonec zvon věnoval Dobrši. K pamětihodnostem patří kostel Narození Panny Marie z roku 1593 na jeho stavbě měl i podíl Rudolf Koc z Dobrše. Zachovalo se renesanční zdivo, v 18 století byl celkově upraven, takže dnes je vybavení chrámu pseudorenesanční a barokní. Celý interier pochází z roku 1742. Nyní je farnost bez kněze. U většiny kostelů je situován hlavní oltář k východu, což zde tomu tak není.

Zajímavosti
Na hřbitově nalevo od vchodu do kostela jsou pohřbeni někteří členové rodiny Schuttersteinů a Haidenburgů, poslední majitelé zámku.
V rohu na jižní straně hřbitova má hrob zpěvák Michal Tučný na hrobu je klobouk z roku 1998 od akademického sochaře Michala Gabriela, kousek od něj hrob rodiny Trošků.
K dalším zajímavostem zde patří zemědělská usedlost na návsi č. p. 12 se selskobarokním štítem a předzahrádkou z poloviny 19. století, dál usedlost č. p. 3, špýchárek č. p. 64 a 750 m severozápadně za samotou "Rasovna" ve směru kolem lesa na Strunkovice se dojde ke kamennému ohrazení za nímž se nachází židovský hřbitov, založený v polovině 18. století. Nejstarší náhrobek je z roku 1735, řada hebrejkých nápisů je dnes již nečitelná. Židovská komunita se do Hoštic dostala kolem roku 1724 a roku 1899 je zdejší židovská obec zrušena a v roce 1904 zbořena i synagoga. Zůstal pouze tento hřbitov řadu let zanedbávaný.

Hoštice měly svojí školu již v roce 1788, kdy byl učitelem František Hess a vyučoval v chalupě Foučkově, později v zámku. Vrchnost jej dala zdokonalit na školu do Strakonic (na tři měsíce)  a potom na čtyři týdny do Prahy, když nabyl zkušenosti odešel do Předslavic. Sem nastoupil Matyáš Kubíček, jenž se roku 1797 přestěhoval do nové farní budovy. V roce 1875 se škola rozšiřuje na dvoutřídku, v 1. třídě je 101 dětí a učitelem František Houska a ve 2. třídě je 96 dětí a učitelem Eduard Záhoř. V roce 1880 je zde 200 dětí: z Hoštic 73, Milivic 72, Svaryšova 14, Milíkovic 5 a Jedraže 0. 
V roce 1899 4. června se zde konala veřejná zkouška z náboženství žáků zdejší školy v chámu páně Narození Panny Marie z a přítomnosti vikáře Šulisty faráře na Vacově za účasti C.k.Okresní školní rady ve složení: předseda - c.k. Okresní hejtman Karel Spora, c.k Okresní školní inspektor Josef Sedláček, děkan ve Strakonicích zástupce církve katolické Fra. Tomáš Býček, hospodářský ředitel ve Volyní zástupce okresu Volyňského Petr Kolář, měšťan v Horažďovicích zástupce okresu Horažďovického Stanislav Mayer, sedlák v Katovicích zástupce okresu Strakonického František Kuncl, sedlák v Milivicích za okres Strakonický Tomáš Vacek a řídící učitel v Nových Strakonicích zvolený znalec školstva Jan Novotný. A za místní školní radu: obecní starosta a předseda, chalupník v Hošticích Vojtěch Cikhart, šlechtic ze Schuttersteinu velkostatkář v Hošticích Jindřich Schubert, farář v Hošticících páter František Kavale, správce školy Jan Novák, ředitel panství ve Vlachově Březí,  za Milivice Alois Tichý, sedlák v Jedraži, zvolený za Jedraž, Svaryšov a Milíkovice, Josef Houska, sedlák v Hošticích Josef Poucha, náhradník a chalupník v Hošticích Václav Buben, náhradník.
V roce 1896 je škola rozšířená o 3. třídu. V ročníku 1899/1900 v 1. třídě  je řídící učitel Jan Novák, ve 2. třídě Augustin Raušer, ve 3. třídě Adolf Herrmann, náboženství vyučuje katecheta důstojný pán páter František Kavale farář v Hošticích a ruční práce vyučuje Marie Cikhartová.
V berní ruly je zde 7 statků osedlých se sedláky: Vavřinec Vondrovec 20 strychů rolí, Jan Polák 20 strychů rolí, Václav Šticha 20 strychů rolí, Vojtěch Vývarka  20 strychů rolí, Václav Vachout 39 strychů rolí a  Martin Janček 39 strychů rolí. Dále 3 rolnické grunty pusté: Vybrancovský 30 strychů rolí, Vondrovský 30 strychů rolí a Novákovský 30 strychů rolí. Celkem měli 258 strychů rolí  znichž 55 osívali na podzim a 48 na jaro.

Jan Malířský, Strakonice