Mladí koloušci a malí zajíčci jsou vskutku roztomilá, chlupatá stvoření s velkými kukadly. Jejich vzhled k pohlazení svádí. Jenže to je může zabít. „Jakmile na ně sáhnou, matka je odvrhne,“ říká mladý myslivec ze Kdyně Jiří Wuchterle z Mysliveckého spolku Bezný Brnířov.

Pravidelně každý rok se touto dobou rozčiluje nad tímto zlozvykem. „Někteří je dokonce zabalí do bundy, protože si myslí, že jim je zima. Zvířata se ale třesou strachy, ne zimou. Opravdu stačí jen dotek, matka z mláděte ucítí lidský pach a už se k němu nevrátí,“ pokračuje.

Další varianta téhož je pak brát si malá srnčata a divoké zajíčky domů. Starají se o ně, kojí je z lahve kozím mlékem, balí je do dek. Zvíře však vlivem stresu a stesku zemře. Stejně tragický výsledek, s nímž se pak mnozí neváhají ‚pochlubit‘ na sociálních sítích. Útlocitní občané čekají za své snahy zachránit nebohé zvíře trochu té podpory či uznání. Dočkají se však spíše kritiky.

„Sdílíme tyto případy na facebooku s tím, že tohle je špatně. Každý rok občany varujeme, aby to nedělali. Vždy se ale někdo najde, kdo to udělá,“ pokračuje Jiří ve své kritice a dodává, že v období rozpuku jara a vyvádění mláďat, by se lidé měli držet stranou divokých luk, vyrážet do přírody po oficiálních cestách a stezkách a držet své čtyřnohé psí mazlíčky na vodítku. I ti mohou vůči mláďatům lesní zvěře napáchat velké škody.

Petra Mlnaříková