Pokud se vážení čtenáři budete v letních dnech potulovat krásnou jihočeskou krajinou, tak zkuste opustit hlavní trasy a vydejte se z Opařan přes Stádlec do Dobřejic. Pak zcela jistě neminete národní technickou památku, kterou budete potřebovat k překonání Lužnice - poslední dochovaný empírový řetězový most v Česku.

Most, který podle projektu pánů Gassnera a Schnircha v letech 1847 až 1848 postavil Vojtěch Lanna, původně spojoval Vltavské břehy mezi Temešvárem a Podolím. Tam svému účelu sloužil až do roku 1960, kdy ho z důvodu napouštění Orlické přehrady nahradil nový železobetonový most. K jeho štěstí bylo rozhodnuto jej rozebrat a uložit mimo zatopený břeh.  Pro nové umístění mostu bylo následně vybráno právě zmiňované údolí řeky Lužnice u obce Stádlec na silnici 3. třídy do Dobřejovic (před přenesením zde byl pouze brod a přívoz). Přenesení a výstavba uskladněných očíslovaných bloků byla dokončena v roce 1974 a o rok později se most opět otevřel veřejnosti. Přemístění mostu bylo ve své době unikátní. V roce 1989 byl most prohlášen národní kulturní památkou. 

Nosnou konstrukci mostu tvoří 4 řetězy uspořádané do dvou dvojic. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech o půdorysném rozměru 4 x 9 m a výšce nad vozovkou 10 m a jsou kotveny do čepů uchycených do železných desek v kotevních blocích. Vlastní dřevěná mostovka je nesena závěsy spuštěnými z čepů nosných řetězů. Pod mostovkou je instalována pojízdná lávka pro drobné opravy. Most je dlouhý 147 m a 6,8 m široký.  Poslední velká oprava mostu pak proběhla v roce 2020. Při ní byly poškozené dřevěné trámy vyměněny za nové z dubového dřeva, které pocházejí z Chorvatska a jejich životnost se odhaduje až na dalších 50 let.

Most slouží nejen pěším, ale lze jej překonat i na motorce, nebo osobním autem (omezení je dáno šířkou do 2m a hmotností do 1,5 t.).

Řetězový most, který je křižovatkou turistických tras a cyklostezek pak ve svém okolí nabízí výlety na další krásná místa regionu (hrady Dobronice a Příběnice/ lázně, zámek a most v Bechyni/ Premonstrátský klášter v Milevsku/ či historické centrum husitského Tábora).

Karel Kafka