Téměř před měsícem se školami po celé České republice roznesla zpráva o jejich zavření. Mnozí z nás to oslavovali, těšili jsme se na prázdniny. Bylo nám jasné, že to bude trvat nejméně dva týdny, ale nepočítali jsme s tím, že půjdeme do školy až v létě.
První týden se zdál být normální, zvykali jsme si na nový způsob výuky a užívali si volna. S postupnými opatřeními stoupaly obavy. Při pohledu na počet nakažených klesala naděje na dřívější otevření různých institucí. Pohled na počet obětí ve mně probouzí strach o sebe i o mé blízké.
Každé ráno je začátkem nového dne, který se snažím prožít, co nejvíce to jde, avšak večer mě pohltí myšlenky, co se změnilo za pouhý měsíc. Naučilo mě to vážit si běžných věcí.

Anna Marie Volemanová
Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, s.r.o.