Velitel Michal Vlas na úvod zahlásil starostovi města Vítu Pavlíkovi, že jednotka volarských hasičů je nastoupena a připravena k uctění svatého Floriána. Volarští příslušníci sboru dobrovolných hasičů se poté vydali k pochodu ke kapli tohoto patrona na místním hřbitově. Zde se uskutečnil slavnostní akt a ocenění některých kolegů stužkou za dvacet a třicet let práce ve sboru dobrovolných hasičů.

V úvodním slovu starosta sboru dobrovolných hasičů Josef Riederer, připomněl osobnost svatého Floriána a jeho mučednickou smrt. Poděkoval městu Volary za spolupráci a za to, co pro dobrovolné hasiče dělá, vedení města, zastupitelstvo i rada. Poděkoval kolegům za vynikající práci a vedoucím oddílu mladých hasičů za jejich výchovu. Po té byli přečteni jména bratří a sester hasičského sboru, kteří sledují činnost svých kolegů z hasičského nebe.

Po tomto aktu krátce promluvil starosta města Vít Pavlík. Poděkoval hasičům za nezbytnou a neocenitelnou práci, kterou pro město dělají. Poděkoval za výchovu mladého hasičského potěru a nezapomněl na rodinné příslušníky, kteří hasiče v této zodpovědné a mnohdy i život ohrožující práci podporují. Po té předal stužky příslušníkům sboru dobrovolných hasičů za dvacet a třicet let práce u Sboru dobrovolných hasičů, kterým pogratuloval a poděkoval za odvedenou práci. Na závěr přednesl krátkou modlitbu otec Karel Falář z volarské římskokatolické farnosti, který zde v ní připomenul složitou a těžkou práci sboru dobrovolných hasičů i osobnost svatého Floriána a jeho mučednickou smrt.

Po tomto aktu se uskutečnila oslava a volná zábava v hasičské zbrojnici, kde k dobré náladě a tanci hrála Netolická pětka.

Kdo byl svatý Florián
Za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Panonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enžes Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříci a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě a jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu dne 4. května roku 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže poblíž římské osady Lauriacum (dnes Lorch, část obce Enns v Rakousku). Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech, kde dnes leží městys Sankt Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6. století vystavěn augustiniánský klášter.

Floriánovo tělo nalezla vdova Valérie. Nad jeho hrobem byl časem vystavěn kostela benediktinský klášter, později klášter lateránských kanovníků podle řádu sv. Augustina, který nese název tohoto mučedníka St. Florian.

Za zaslání fotek a článku děkujeme Ladislavu Beranovi z Volar