V roce 1983 jsem krátce působil v Kambodži jako československý lesnický expert. Spolu s Vladimírem Novákem a Milošem Krausem jsme připravovali československo-kambodžskou lesnicko-dřevařskou spolupráci. Během našeho pobytu v Phnompenhu a okolí, v Kompong Cham na břehu Mekongu a v přístavu Kompong Som, dříve a nyní znovu Sihanouk Ville jsem samozřejmě fotografoval, přivezl jsem si stovky diapozitivů.

V roce 2009, když mi bylo šedesát, jsem se vydal hledat mládí do svého působiště na jihovýchodu Asie. Samozřejmě jsem chtěl ale také poznat nejznámější kambodžskou památku, kterou jsme tehdy, v době občanské války, poznat nemohli, Angkor. O Angkoru jsem toho spoustu četl, prohlížel jsem desítky let fotografie v knížkách. Toužil jsem Angkor poznat ve skutečnosti. A povedlo se mi to, jen v Angkoru jsme strávili dva celé dny, vím, není to moc. Rychlým člunem jsme pak od Siem Reapu jeli přes obrovské, pro Kambodžu nesmírně důležité, jezero Tonlé Sap až k soutoku stejnojmenné řeky do Mekongu - do Phnompenhu. V hlavním městě jsem hledal známá místa, mnohá jsem nenašel, znovu jsme byli v královském paláci, v tom má své sídlo jediný král na světě, který mluví bezvadně česky, vždyť velkou část dětství a mládí prožil v Praze. Chodil v Praze na devítiletku, na taneční konzervatoř, na Akademii múzických umění. Král Sihamuni je vlastně jediný vládnoucí český král. Na závěr jsme strávili týden u Jihočínského moře v Sihanouk Ville. I tam jsem hledal, především vilu královny, ve které jsme jednou nocovali, vila byla zdevastovaná rudými Khméry. Samozřejmě jsem byl s fotoaparátem, tentokrát již digitálním, takže jsem si přivezl tisíce fotografií.

A mne tak před deseti lety napadlo uspořádat výstavu fotografií na téma Kambodža tehdy a nyní. Zůstalo u přání. Není to tak dlouho, možná rok, kdy jsem se prostřednictvím facebooku seznámil s krásným párem, který působí střídavě v Kambodži a v Čechách - s Klárou a Davidem. Několikrát jsme se sešli u kávy a čaje u nás na jihu Čech. To víte, že jsem vzpomenul na moji deset let starou myšlenku na výstavu. A jim se ta myšlenka líbila. Přenesli ji na náš zastupitelský úřad v Phnompenhu, kde se myšlenka taky líbila. Nechal jsem naskenovat asi sedmdesát diapozitivů, vyčistit je, pak už cestovaly do Kambodži. V létě přicestoval do Čech Mgr. Tesař, sešli jsme se na pozdní snídani v Praze, kde jsme si o připravované výstavě povídali. Výstava bude v Národním muzeu Kambodži vedle královského paláce. Bude to výstava o působení českých expertů. Do Prahy jsem přivezl i nějaké materiály z mého kambodžského působení, seznam kambodžských dřevin, mapky Kambodži i území našeho možného působení v rámci československo-kambodžské spolupráce. Je neuvěřitelné, tehdy nebyly možnosti, překresloval jsem na pauzák kopie amerických leteckých map, o mapy byla nouze.

Hynek Hladík, Prachatice