Jsou velmi hrdí na to z jakého kraje pocházejí a i to se mnohdy odráží v jejich tvorbě. Mají mimořádný cit pro hudbu a i ke všem lidem vždy přistupují s velkou pokorou a úctou. Nejčastěji koncertují na Slovensku a v Česku, ale myslím i v Polsku a jinde na různých festivalech. Já jsem je prvně spatřila na TV Šlágr a osobně jsem je poznala asi před dvěma lety a okamžitě jsem si je zamilovala. Je to parta šesti fešných chlapů (vysokých, statných goralů). Tři z nich jsou bratři a tři kamarádi že studií. Určitě budu mluvit za všechny, když řeknu, že jsou miláčky národa, který nezná hranic.. Láska k nim a jejich písním spojuje všechny generace lidí. Kdo je nezná, diví se, jak můžeme jezdit a jejich koncerty i napříč republikou, i za hranice a to i několikrát do roka, ale kdo neviděl, neslyšel, nezažil…ten nepochopí. Vždy nastoupí na pódium s úsměvem, pokorou a ta energie a čistota jejich duší, proudí na nás všechny. Zpívají tak odevzdaně a procítěně. A po každém koncertě jdou vždy mezi lidi a ochotně se s každým fotografují, podepisují karty a s každým prohodí pár slov. A to i přes únavu, kterou nenechávají na sobě znát, ač za námi jedou i stovky kilometrů. Jediné co mě osobně maličko trápí, že je ještě nikdo nepozval koncertovat sem k nám, na Šumavu, do krásných Prachatic. Ráda bych, aby viděli jak i my tady máme krásný kraj. Ale ani dálka mi nezabrání zúčastnit se jejich některých koncertů. V listopadu jsem s kamarádkou vyrazila na jejich turné po ČR do Havlíčkova Brodu a do Pardubic. Atmosféra byla jako vždy senzační a nejednomu je líto, že to končí. Ale ne na dlouho. Přečkáme zimu a už nyní plánujeme koupi lístků na její h koncerty v březnu v Táboře a v Jin. Hradci. No a aby toho nebylo málo, tak v létě vyměníme moře za hory a na dovolenou jedeme na Slovensko, kde se zrovna v tu dobu bude konat festival Stretnutie goralou v Pieninách.

JANA STEJKOZOVÁ