Bratronický zámek stojí na místě staršího sídla ze čtrnáctého století, kdy na něm roku 1361 sídlil Mikuláš z Bratronic. V roce 1575 nechal tvrz v Bratronicích přestavět na zámek Jan starší Hořčice. Po Marii dceři Adama staršího z Mitrovic, která se provdala za Ferdinanda Lažanského z Bukové, přešlo bratronické panství do rodu Lažanských, kteří ho měli až do roku 1739. Pak bylo několik vlastníků a po Talckovi z Jetětic to zdědil jeho synovec baron Josef  Battaglia a v roce 1897 se ujal správy Quido Battaglia. V roce 1948 jim byl majetek znárodněn.
V roce 1990 byl v restituci vrácen Blance Battagliové, která v Bratronicích žila se svým bratrem baronem Christianem Battaglia.

Baroni na kole
Nejpozoruhodnější postavou místního zámku je již zmíněný baron Christian Battaglia (narozen 1914), nadšený cyklista a sportovec tělem a duší. On a jeho sestra Blanka měli v Bratronicích krásné dětství, plné pohybu v přírodě i doma na zámku. Otec byl původně hulánem a potom zemědělcem a chovatelem kaprů, matka uměla šest řečí, skládala básně a vůbec to byla vzdělaná dáma.
Rodiče jezdili po panství na koních, ale dětem učarovalo kolo, velocipéd.Nejprve to zkoušely v zámecké hale na kamenných dlaždicích, potom i na nádvoří a v okolní krajině. Blanka se dokonce vydala na kole až do Švýcarska. Ona i její blonďatý modrooký bratr brzy zatoužili porovnat své cyklistické schopnosti s ostatními. Na první závody jeli v roce 1929 do Berouna. To bylo Christianovi 15 let a dojel druhý, Blanka byla čtvrtá.To zřejmě rozhodlo o jejich dalším životě, o jejich společné vášni.
Zvláště Christian začíná jezdit dlouhé vzdálenosti a polykat tisíce tréninkových kilometrů. Vojnu musí jako šlechtic obsolvovat u dragounů, ale zřetelně si oddechne, když opět může koňské sedlo vyměnit za kolo.Jede na něm dvacetkrát do Německa, dvacetkrát do Rakouska, pětkrát do Švýcarska, pětkrát do Itálie a jednou do Francie. Jezdí jen se suchým chlebem v kapse a pije jen vodu.
On i jeho sestra zůstali vždy skromní a nenároční, navzdory tomu, že byli ze zámku. Christian se zúčastnil nesčetně závodů, vyhrál řadu cen a plaket, ale velkého nic nevyhrál. Nijak jej to však neodradilo a závodil dál. Závodil i po roce 1948, kdy jeho rodina přišla o zámek Bratronice a bojovala o holé přežití. Byl zedníkem, závozníkem nákladních aut, tvrdě pracoval. Z kola však neslezl a závodil a závodil. Desítky let. Mistrem světa se nikdy nestal, ale sportovcem s velkým srdcem určitě. Navzdory době a všem strázním. Dnes se na jeho památku jezdí v jižních Čechách Memoriál Christiana Battaglii a spisovatel Ota Pavel věnoval jemu i jeho sestře půvabnou povídku Baroni na kolech.

Jan Malířský, Strakonice
www.historickaslechta.cz