Liberk je pod ochranou kostlivce. Hlavu kdysi mrtvole purkrabího odrýpli rýčem

Vysoko nad údolím potoka, kterému dala jméno, stojí už od počátku 14. století- tehdy ale nesla v té době módní německé jméno Rehberg. Obec statkářů, mlynářů a kramářů bývala převážně zemědělská, přesto byla do roku 1367 střediskem panství a do roku 1738 požívala výsad městečka s voleným rychtářem.

Centrem panství býval hrad Rychmberk, jehož nepříliš výrazné zbytky v podobě terénních nerovností a příkopů dodnes nalezneme na klesající ostrožně za dětským hřištěm. Zbytky hradu dosud nebyly podrobně zkoumány, takže o jeho stavební podobě se toho moc neví. První zmínka o něm je z roku 1310, na konci 15. století je veden v soupisu majetku jako pustý.

Pevnost Stachelberg: Novodobý hrad měl bránit vlast proti nacistům

„Roku 1425 dobyli hradu Orebité. Později zmocnil se na nějaký čas Rychemburku loupeživý Jan Kolda ze Žampachu, ale Jiří Poděbradský sebrav krajskou hotovost hradu dobyl a rozbořil jej, načež zboží rychemburské připojeno k panství litickému a potštýnskému,“ uvádí o hradu Ottův slovník naučný.

Hlavní atraktivitou Liberka ale není hrad (což jako hradolog nerad přiznávám), ale soubor dřevěných církevních staveb. Především překrásný dřevěný kostel sv. Petra a Pavla je objektem, za nímž se do Liberka vyplatí přicestovat.

V letech 1691 až 1692 nahradil starší svatyni na předhradí Rychemberku, která bývala sídlem plebánie. Svou podobou trochu připomíná dřevěné kostely odněkud ze slovenských Karpat, působí však mohutněji a na hřebeni sedlové střechy nese nápadně velký sanktusník, který, snad mi to liberští odpustí, mi připomíná holubník. Kostel obklopuje pěkný hřbitov a v sousedství stojí opět dřevěná, štenýřová zvonice s rozložitým přízemím a užší vlastní věží. Součástí komplexu prohlášeného v roce 2014 národní kulturní památkou je i unikátní dřevěná fara.

Česko, země pohádkových jezer. Rekultivací vznikly opravdové vodní poklady

„Vlastní kostel je roubený. Roubené stěny kryje zvenku šindelové pobití, zevnitř táflování. Kostel byl v letech 1800 až 1802 a 1914 opravován. Sedlová střecha lodi i presbytáře vrcholí vížkami sanktusů, v každé je umístěn zvonek, oba byly odlity v roce 1589 Hansem Pauerem," říká Eva Macková z odborného pracoviště NPÚ v Josefově.

Obec Liberk má poněkud pochmurného patrona: je jím kostlivec, nesoucí pod paží vlastní hlavu. Pověst vypráví o krutém a pyšném purkrabím, který ani po smrti nedal místním pokoj a prováděl jim všelijaká příkoří a hrůzostrašné zlomyslnosti. Nakonec tedy jeho mrtvolu vykopali a odrýpli jí hlavu rýčem. Ne, že by to pomohlo, ale purkrabího kousky alespoň přestaly být životu nebezpečné pro náhodné svědky…