Stolová hora Ostaš byla svědkem masakru  

close info Zdroj: Deník/Michal Fanta zoom_in Stolová hora Ostaš

Stolová hora Ostaš (701 m.n.m.) je nepřehlédnutelnou dominantou krajiny Policka, místem, kde se stýká fantazie s realitou, kamenná stabilita je otřásána živly a silami Země. Místo je spojováno s řadou pověstí a mnohé skalní útvary podle nich přišly ke svým jménům. Malé skalní město ukrývalo obyvatele z okolí v dobách, kdy krajem táhly loupeživé hordy. Skrývali se tu i Čeští bratři, skalní labyrint působí tajemně. Tady najdete nádherné výtvory přírody.

Někdy však ani skalní úkryty polickým nepomohly, jako třeba 27. května 1421, kdy do Čech přitáhli Slezané hubit české kacíře. Událo se to prý tak, že podle Starých letopisů českých v „outerý po Božím těle Slezani vtrhli do Čech, město Polici vypálili…“, pak vtrhli do ostašských skal. Bylo to v dobách husitských, kdy se mordovalo na potkání, Slezané byli na straně císaře Zikmunda.

Podle pověsti jim úkryt Poličanů prozradil hlavňovský mlynář Holinka. Uprchlíci se ve skalách sice bránili, ale marně. Podle citovaných letopisů si počínali na tu dobu normálně. „Obyvatelstvo pobili, 40 chlapcům oudy usekali, pravou nohu, levou ruku, jazyky vyřezali, nosy uřízli, dopadené ve skalách dolů metali. Ženy a panny znásilnili a některé prý za vlasy na stromy věšeli,“ praví pověst. Na zpáteční cestě pak cizáci popravili také zrádce Holinku. Neblahý květnový den dodnes připomíná skalní útvar v Horním labyrintu nazvaný Hlava zrádce.

V roce 2013 padla při vichřici Husitská lípa na Ostaši, jeden z památných stromů Broumovska, jehož kmen a větve byly plny zvláštních sukovitých výrůstků. Pověst o nich říkala, že jde právě o pozůstatky klínů, kterými slezští žoldáci přibíjeli za vlasy polické ženy. Je zajímavé, že tatáž pověst existuje i v přesně opačném pojetí, jen se stejnou zprávou o krutosti vojáků; totiž že Husité napadli katolické obyvatelstvo Police, které se ukrývalo na Ostaši.

O Ostaši se vypráví i pověst o chodbách s poklady. Hora se otevírá vždy na Velký pátek. Kde jsou ukryté, se pozná prý tak, že tam hoří plamen.

Elegán nabízí výhled na Hradec, dohlédnout lze ale až do Krkonoš

close info Zdroj: Deník/Jiří Fremuth zoom_in Věžový vodojem vysoký 38 metrů zdobí lícové cihly a fasáda

Novohradecký vodojem na kopci svatého Jana je vidět z daleka. Do kulturní památky se ale dostane veřejnost jen mimořádně při dnech otevřených dveří. Věž vysoká 38,5 metru s elegantní cihlovou fasádou byla postavená v letech 1936 až 1937 a dodnes z nádrže o objemu 320 kubíků zásobuje vodou obyvatele Nového Hradce. Vnitřkem se vine elegantní schodiště a ochoz pak nabízí z nejvyššího místa Hradce Králové jedinečné výhledy na město, Orlické hory nebo Krkonoše.

Krutá Milada doplatila na svůj rozmar. Na hradě prý straší dodnes

close info Zdroj: Deník/Michal Fanta zoom_in Lichnice je oblíbeným místem turistů z celé republiky, má tajemnou atmosféru

Zřícenina hradu Lichnice je opředena pověstí o kruté panně Miladě, která svým nápadníkům dávala nesplnitelný úkol - na koni měli vyjet na vysokou kluzkou skálu. Všichni se zřítili do propasti a zahynuli. Tajemný rytíř, který na hrad zavítal, se Miladě líbil a nejraději by se vdávala hned bez podmínek. Avšak mladík s koněm okovaným diamanty na skálu vystoupal a poté krutou dívku proklál šípem. Pomstil tak svého bratra, který ukončil život stejně jako další nápadníci na dně propasti. Panna Milada údajně straší na Lichnici dodnes.

V Ostřešanech se skrývá malovaný dům plný renesančního a gotického umění  

close info Zdroj: Deník/Klára Karasaridu zoom_in Malovaný dům čp. 11, který je živoucí galerií umělkyně Evy Filemonové

V Ostřešanech na Pardubicku se nachází malovaný dům zdobený surrealistickými výjevy vytvořenými renesanční technikou. Na krásně upravenou zahradu před domem dohlíží socha ženy, která v rukou drží květináč. Dům je živoucí galerií umělkyně Evy Filemonové, která měla zakázáno minulým režimem tvořit a tak svůj um předala do tohoto domu. Uprostřed se nachází místnost s klenbami připomínající gotickou kapli.

Larischova vila v Pardubicích. Honosné popraviště

close info Zdroj: Deník/Nikola Remešová zoom_in V areálu Larischovy vily v Pardubicích se uskutečnilo pietní setkání k uctění památky výsadkářů ze skupiny Silver A, ležácké tragédie a účastníků pardubického odboje

Honosnou vilu si v roce 1885 nechal postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a místní jí už během stavby začali říkat Zámeček. Na pohled možná obyčejná vila skrývá neobyčejná tajemství. Nejtemnější období vila zažila za druhé světové války, kdy v ní sídlil prapor německého policejního pluku. Za heydrichiády bylo v jejím parku popraveno 194 českých vlastenců, včetně obyvatel vypálených Ležáků. Vilu dnes vlastní Československá obec legionářská, která z místa chce vytvořit muzeum.

Hroby na Vraclavi u Vysokého Mýta

close info Zdroj: Deník/Vladimír Velš zoom_in Na Vraclavi v místní části Svatý Mikuláš na konci 90. let při stavbě rodinného domu objevili hrobky s kosterními pozůstatky

V Pardubickém kraji se nachází několik pohřebišť, u kterých odborníci stále váhají, zdali nejde o upíry. Jedno z nich se nachází například na Vraclavi v místní části Svatý Mikuláš ve směru na Janovičky. Právě zde na konci 90. let při stavbě rodinného domu objevily hrobky s kosterními pozůstatky. Těla byla pochována obličejem dolů, v hrudníku jedné z koster byl navíc otvor, pravděpodobně od kolíku, který mířil do srdce. Archeologové hroby datovali do 11. století. Podobný nález byl učiněn ve 30. letech minulého století v Mikulči na Svitavsku.