Podívejte se, jak vám v jednotlivých nemocnicích odoperují slepé střevo

4. 4. 2019

Deník exkluzivně přináší seznam 116 nemocnic, ze kterého vyplývá, jak kde v roce 2017 chirurgové odoperovali apendixy.

Foto: Shutterstock

Dopoledne ještě šněroval zasněžené kopce v Beskydech. Večer už se ale pětatřicetiletý Jan svíjel bolestí nad talířem s večeří.

„Manželka si ze mě chvíli utahovala, že jsem se na běžkách strhal,“ vzpomíná na osudný víkend muž. „Když jsem ale začal zvracet a měl jsem křeče až v obličeji, nastartovala auto a fičeli jsme do nemocnice.“

Tam lékaři zjistili akutní zánět apendixu. Na sál ho prý vezli doslova za pět minut dvanáct. V nemocnici si pak poležel ještě celých osm dní. To je zhruba dvakrát tak dlouho, než kolik stráví ve špitále většina pacientů s toutéž diagnózou. Jeho stav totiž zkomplikoval hematom, tedy krevní výron. „Doktoři ho museli vypustit,“ uzavírá příběh Jan.

Za 20 minut je hotovo

O apendix, tedy červovitý přívěsek slepého střeva, přijde každoročně asi 28 tisíc Čechů. Většina z nich kvůli akutnímu zánětu, stejně jako Jan. V takovém případě lékaři volí většinou klasickou operaci. „Při té se červovitý přívěsek slepého střeva podváže, za tímto podvazem se oddělí a samotné místo podvazu se ještě zanoří a přešije stehy. Odstraněný apendix se odešle k histologickému vyšetření,“ vysvětluje chirurg Fakultní nemocnice v Olomouci Tomáš Malý.

Takový zákrok podle něj trvá zhruba dvacet až šedesát minut. Provádí se v celkové anestezii. Pokud lékař zvolí laparoskopickou operaci, může být vše ještě jednodušší. Na břiše pacientovi zbude jen pár nepatrných jizviček, nic víc.

Jak ale ukazuje Janův příběh i statistiky ze 116 špitálů po celé zemi, lidé pak leží v nemocnici různě dlouho. Data Kanceláře zdravotního pojištění z roku 2017 dokonce odhalila, že jsou rozdíly až desetinásobné.

Chyby = delší zotavení

„Délka pobytu přitom může být důležitá,“ říká ředitel kanceláře Ladislav Švec. Napoví totiž ledacos o tom, nakolik se pacienti v daném zařízení potýkají s nějakým nenadálým problémem.

Podle expertů z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má totiž dlouhé stonání většinou jen dvě možná vysvětlení: buď se nemocnice dopouští chyb, které protahují dobu na zotavení pacienta, nebo chybí následná péče a přeléčeného pacienta není kam přeložit.

Nejdůležitější je ale podle Švece první číslo tabulky – tedy počet lidí, kteří ve špitále zákrok podstupují.

Důvod: „Čím častěji lékaři určitý zákrok provádějí, tím lépe ho zvládají. Nemocnice tedy bude pravděpodobně dobře připravená,“ řekl.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř