Ničemné politické hry: Fajt vs. Staněk
Jiří Fajt, odvolaný ředitel Národní galerie a skvělý znalec umění, už není stíhán policií. Muž, který ho „popravil“, jednorázový kapesní ministr kultury Antonín Staněk, by měl být honěn Erínyemi. Tedy pokud tuší, co to Erínye jsou.
Poněkud nekulturní Staněk byl totiž jmenován ministrem jen proto, aby se zbavil Fajta. Po Fajtově krvi prahl Miloš Zeman a sociální demokracie se chtěla zavděčit Zemanovi. Proč prezident nenávidí bývalého ředitele galerie až do samého morku kostí, nevíme. A ani vědět nechceme.
Byla z toho politická krize jako řemen, petice stíhala petici. Na dohodovací obědy padlo nejedno prase. Skončil i jednorázový Staněk, stačil však na Fajta podat trestní oznámení.
To je nyní odloženo a ředitel by se měl vrátit do křesla, kam patří, pokud o to bude stát. Viděno však dnešním pohledem, mělo by být řečeno ještě toto: Ničemné politické hry, kde je dávána v sázku čest, kariéra a svoboda slušného člověka, by měly být v budoucnosti když ne trestně, tak mravně stíhány.