Jan Farský nechápe svůj závazek k veřejnosti. Poslanec není zaměstnanec. Nevztahuje se na něj zákoník práce, neuzavírá žádnou pracovní smlouvu a plat s příslušnými náhradami je mu vyplácen na základě zvláštního zákona. Jeho jediným formálním závazkem je poslanecký slib. Jím se nezavazuje pouze svým voličům, ale všem občanům. Nemalé prostředky na výkon jeho poslanecké práce platí totiž nejen jeho voliči, ale voliči i jiných stran či nevoliči.

Miroslav Kalousek
je bývalý ministr financí

Může se samozřejmě stát, že život změní poslanci jeho priority natolik, že svoji práci nemůže nebo nechce vykonávat. Na takovou situaci zákon pamatuje. Poslanec se svého mandátu vzdá a jeho práci místo něj vykonává náhradník z jeho volební kandidátky. Každý je nahraditelný a takový postup je zcela legitimní.

Pokládám ale nejen za nelegitimní, ale za vrcholně neslušné, když se poslanec rozhodne, že svoji práci vykonávat nebude, ale mandátu se nevzdá a nikomu tak nedovolí, aby tu práci udělal za něj. Argument, že svůj plat bude posílat na dobročinné účely jen dokládá, že poslanec Farský nechápe systém, ve kterém pracuje. Každý starosta ví, že když dostane dotaci např. na vodovod a za ty peníze opraví třeba školu, zavřou ho pro podvod. Ty peníze byly totiž určeny na vodovod a ne na školu. Je proto úplně jedno, kam by pan poslanec svůj plat posílat. Ty peníze jsou určeny na to, aby zajistily výkon poslanecké práce a ta z rozhodnutí pana poslance samého vykonána být neměla. To sice trestné není, ale podvod je to stejného kalibru.

Hlasy Deníku.Zdroj: Deník

Zarážející je i sebestřednost, se kterou se Jan Farský domníval, že by mohl být osm měsíců v zahraničí a nemusel po tuto dobu dělat práci, ke které se zavázal. Co kdyby stejně dobré důvody našla polovina poslanců a odjela také? Pokládal by za akceptovatelné, že by osm měsíců nefungovala Poslanecká sněmovna? Proč se domníval, že právě on má na tento krok právo?

Miroslav Kalousek
Ve vitríně jako vycpaný medvěd

Naprosto bych rozuměl tomu, že získání prestižního zahraničního stipendia je taková priorita, že by se kvůli ní Jan Farský vzdal svého mandátu a nechal svoji práci vykonávat náhradníka. Byl také volen jeho voliči a je také za STAN, takže k oslabení poslaneckého klubu by nedošlo. Nedokážu ale pochopit, že se někdo sebestředně domníval, že může sedět jedním zadkem na dvou vzdálených židlích a neplnit své povinnosti, ke kterým se zavázal.

Jan Farský se nakonec svého mandátu vzdává. Učinil tak až po výzvě předsednictva STAN, které ho k tomu vyzvalo v pudu vlastní sebezáchovy pod tlakem veřejného rozhořčení. Přeji mu hodně štěstí a příštích úspěchů. Snad mu studium “250 let amerického federalismu” pomůže k pochopení, jaké má poslanec závazky vůči veřejnosti ve všech demokraciích na všech kontinentech.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.