Doba Lžidimitrijů a živých Prigožinů

Mojí oblíbenou kapitolou ruských dějin je doba ne jednoho, ale hned tří Lžidimitrijů, lidí, kteří se vydávali za zázračně zachráněného syna cara Ivana Hrozného. Carevič Dimitrij přitom zahynul v pouhých osmi letech, kdy, jak zněla oficiální verze, upadl na nůž.

Vládnoucí rod Rurikovců i kvůli tomu vymřel. Lžidimitrijové se vydávali za Dimitrije, který měl v úkrytu přežít, a domáhali se trůnu. Poměrně úspěšně.

Že stál za úmrtím Prigožina Kreml? Absolutní lži, prohlásil Putinův mluvčí

Lžidimitrij I. uskutečnil v roce 1605 převrat, který svrhl syna zesnulého cara Borise Godunova Fjodora, zavraždil ho, a zabránil tak vzniku nové dynastie. A sám se ujal moci. Podařilo se mu oženit s polskou šlechtičnou Marinou Mniszkovou a držet se u moci dva roky. Skončil špatně.

Marina Mniszková byla podnikavá dáma, které se podařilo z Moskvy po zavraždění manžela utéct a stát manželkou nového Lžidimitrije II. Toho prohlásila za svého zmrtvýchvstalého manžela a dalších pár let byla ruskou carevnou. Porodila syna. A protože po dvou letech i Lžidimitrij II. skončil špatně, uprchla do Astrachaně pod ochranu tamního hejtmana. A několik let tvrdila, že je matkou následníka ruského trůnu.

Nakonec ona i její syn skončili špatně, ona samotná – zardoušena v Kolymně.

To však nebránilo tomu, aby se neobjevil ještě Lžidimitrij III. Ten to nedotáhl až do Kremlu, ale ze Pskova vládl dva roky. I on skončil špatně. Období Lžidimitrijů tím po osmi letech v roce 1613 skončilo.

Ne úplně, ještě ve druhé polovině sedmnáctého století se Poláci pokusili dostat na ruský trůn ještě Lžidimitrije IV. Ten se pro změnu prohlásil za zachráněného syna Mariny Mniszkové. Vládl jen chvilku a i on skončil špatně.

Smrt Prigožina mě nepřekvapila. Možná chystal další úder, říká vojenský analytik

Se vzpomínkou na tuto zábavnou, byť poněkud brutální kapitolu ruských dějin mě vůbec nepřekvapuje, kolik se teď, po pádu letadla Jevgenije Prigožina, v Rusku objevilo teorií, že to celé bylo nahrané. A že Prigožin ve skutečnosti na palubě vůbec nebyl, přežil, žije a bude žít někde v Africe.

Ostatně i seriózní západní zdroje uvádí, že jasné potvrzení, že Prigožin na palubě havarovaného letounu byl, nelze s určitostí potvrdit. Ostatky byly v takovém stavu, že to bez analýzy DNA zřejmě ani potvrdit nepůjde. A ruské tajné službě FSB by určitě nedělalo problém protokol o shodě DNA vyrobit.

Samozřejmě, jsou tu konkrétní nevinní lidé, kteří prostě v letadle byli a zahynuli. Ale to v současné ruské realitě nic neznamená. Ať už z hlediska akce na domluvené zmizení Prigožina, nebo naopak ohledně akce na jeho likvidaci.

Kondolence od vraha

Vše samozřejmě vypadá na to, že šlo o atentát na příkaz prezidenta Vladimira Putina, který se Prigožinovi pomstil za pokus o převrat. Kondolence Putina Prigožinovým příbuzným s oceněním šéfa wagnerovců jako „talentovaného podnikatele“ na tomto hlavním podezření mění jen málo.

A i lidé blízcí Kremlu říkají, že to bude ruská obdoba atentátu na J. F. Kennedyho. Tedy že se věc nikdy úplně neobjasní. Putin, stejně jako u jiných vražd, které nařídil, nemá na ničem takovém zájem. Stačí mu, že si Rusové myslí, že to nařídil, a vydal tak jasný signál.

Zemřel Prigožin? Zřejmě ano, jasné důkazy ale nejsou, míní britské ministerstvo

Kdyby se ale někde brzy nebo za čas vyloupl Prigožin nebo Lžiprigožin, vlastně by mě to nepřekvapilo. Rusko se rozkládá dnes podobně, jako tomu bylo v období Lžidimitrijů v sedmnáctém století. A je zemí, kde je dnes všechno možné. Bohužel téměř výlučně v tom nejhorším slova smyslu.