VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedi se občas ptají, kdy pověsit prádlo, aby uschlo

Volary – Obyčejnému člověku stačí, když se ráno podívá z okna, případně mrkne na teploměr, aby věděl, jak je venku. Ivu Rolčíkovi ale tahle informace už jako školákovi nestačila.

27.11.2009
SDÍLEJ:

Jejich vyhodnocení už může provádět na počítači pěkně v teple doma, odkud putují po internetu do celého světa.Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Ivu Rolčíkovi ale tahle informace už jako školákovi nestačila. Meteorologii se věnuje dodnes. Civilním povoláním je diplomovaný zdravotnický záchranář u zdravotní záchranné služby v Prachaticích a ve Volarech. V Prachaticích jezdí v randezvous systému, kdy vozí lékaře v osobním voze. Při službě ve Volarech funguje jako záchranář.

Kdy jste se začal meteorologii věnovat?

Rozhodl jsem se, když jsme někdy v šesté třídě dostali v přírodopisu za úkol týden sledovat počasí a zapisovat si teploty. Od té doby se meteorologii věnuji s menšími přestávkami pořád. První počátky byly již v roce 1990, kdy jsem měl původně jen teploměr za oknem. V té době jsem bydlel s rodiči v Černé v Pošumaví a Český hydrometeorologický ústav hledal na Lipensku vhodnou lokalitu na vybudování nové stanice. Tenkrát jsme ji získali, dostali jsme klasickou meteorologickou budku, kde jsme měřili a zapisovali třikrát denně výšku sněhu, teploty, tlak, vlhkost a po zhruba dvou letech se začalo přecházet na digitální čidla a novou stanici jsme získali mezi prvními. Pokračovalo se ale oběma způsoby a údaje se odesílali do Českých Budějovic. V tom jsem pokračoval až do roku 1999, kdy jsem skončil střední školu a nastoupil jsem na vojnu. Tatínek ale pokračoval a věnuje se tomu v Černé v Pošumaví dodnes. Takže tahle stanice měří už od roku 1993. Já jsem se po vojně přestěhoval za prací do Volar, začal jsem dělat na záchranné službě.

To už jste opět začal s pravidelným měřením?

V té době ne, protože v paneláku nebyla možnost se meteorologii příliš věnovat. Takže s měřením jsem zase začal až po přestěhování do nového bytu. V lednu 2007 jsem si pořídil menší stanici, kterou jsem měl za oknem. V té době jsem měřil teplotu, vlhkost a tlak vzduchu.

Do té doby se datuje také vznik vaší webové stránky?

Stanice už uměla komunikovat s počítačem, takže jsem si řekl, proč bych si nechal naměřené údaje jen pro sebe. Snažil jsem se vytvořit webové stránky a prezentovat tak to, co dělám. Nejprve jsem zkoušel stránky jednodušší, ale stránky, které neměly přímo doménu cz se hůř lidem hledaly, proto jsem se rozhodl zřídit profesionálnější stránky a postupně jsem je zdokonaloval a dával na ně co nejvíce informací.

Ti, kteří se podívají na internet, ale na Vaší stránce nenajdou jen počasí z Volarska. Proč jste se rozhodl rovnou pro celou Šumavu?

Nechtěl jsem, aby lidi měli možnost dovědět se o počasí jen ve Volarech, ale o celé Šumavě. Navíc takové stránky do té doby ani nebyly. Začal jsem proto zobrazovat veškeré údaje od Vyššího Brodu až po Železnou Rudu, které se mi podařilo získat. Postupně jsem přidával předpovědi počasí, radarové snímky, prostě to, co se mi zdálo zajímavé, nebo co mi řekli známí, že by chtěli vědět. Postupem doby jsem ještě začal přidávat fotografie ze Šumavy.

Jak dlouho už tedy existují Vaše webové stránky?

V této podobě existují od června 2007 a návštěvnost celková přesáhla čtvrt milionu návštěv.

Máte v tom počtu přehled, odkud odevšad se na ně lidé dívají?

Mohu říct, že se dívají téměř z celého světa. Nejčetnější návštěvy jsou samozřejmě z Evropy, i když převažují především lidé od nás, ze Slovenska a pak z Německa. Není výjimkou ani připojení z Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, USA, Kanady a dokonce z Indie nebo Jihoafrické republiky a Argentiny. Napočítal bych možná už padesát států, odkud někdo navštívil mé stránky.

Odkud čerpáte informace?

Využívám různé zdroje. Hlavně z Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou informace nejucelenější a je jich i nejvíc. No a pak i od ostatních dobrovolníků, kterých i na Šumavě přibývá, jako třeba z Nové Pece, Vimperka, nebo Velhartic na Klatovsku. Dohromady se snažíme předávat informace i mezi sebou.

Kolik času Vám tento koníček zabírá? Sice Vám jdou údaje přímo do počítače, ale zřejmě nebude stačit jednou za den kliknout a vyjet všechna měření?

Dnes už to běží, dá se říci z devadesáti devíti procent, bez mého přičinění, ani nemusím být doma. Stačí, když mám zapnutý počítač. Zbylé údaje jsem schopen aktualizovat z jakéhokoli počítače, což trvá deset patnáct minut.

Zajímá Vás, jak je ve Volarech, když jste zrovna na dovolené?

Samozřejmě. A nejen Volary a Šumava. Zajímám se o počasí i jinde v republice, jsem v kontaktu minimálně s deseti amatérskými meteorology, se kterými si vyměňujeme údaje. Dá se říct, že mám přehled o celé České republice.

Kolik je vlastně takových meteorologických nadšenců?

Je nás v republice kolem sedmdesáti, na Prachaticku jsme tři, kteří prezentujeme počasí na internetu. K tomu bych přiřadil ještě Kvildu, kde je malá stanice na obecním úřadě. Nicméně z těch lidí se téměř všichni specializují výhradně na počasí ve svém nejbližším okolí. Takže se zaměřením na celý region jsem víceméně výjimka.

Několik kilometrů vzdušnou čarou je profesionální meteorologická stanice. Jak na se na Vás dívají profesionální meteorologové, berou Vás vážně?

Musím říct, že se profíci dokonce na moje stránky dívají. Od doby, kdy jsem si zřídil stanici, jsem byl už dvakrát na Churáňově. Zajímali jsme se navzájem o měření a o přístrojové vybavení. Vědí o mně i v Českých Budějovicích na hlavní pobočce ČHMÚ, také moje stránky sledují, hlavně v zimě porovnávají záběry z webových kamer s údaji teplot. Dokonce o mně vědí i na některých stanovištích letecké služby, aby vyhodnotili, jestli na Šumavu mohou letět, nebo ne. Takže profíků, kteří sledují moje stránky je dost, spolupracujeme a když mám nějaký problém, vím, na koho se obrátit a kdo mi pomůže. A to mně docela těší.

U běžného sběratele si člověk dokáže představit, co zhruba jeho vášeň obnáší. Co to ale je v případě meteorologa?

Finančně je to různé. Záleží na kvalitě stanice. Moje původní byla za pět tisíc korun, tahle byla čtyřikrát dražší. Navíc ceny stanic také postihla krize, takže s ohledem na kurz koruny se cena spíše zvyšuje. Ale to, co mám teď, patří mezi amatéry ke špičce. Přece jen si asi málokdo ke svému koníčku pořídí super kvalitní finskou stanici. Jen čidla už jsou v řádech stovek tisíc. Nicméně pro naší potřebu to stačí.

Už si na tenhle Váš netradiční koníček zvykli i sousedi?

Zpočátku na mně koukali trochu divně. Někteří si mysleli, že mám za oknem speciální satelit. Když jsem dal stanici ven, mysleli si, že je to rušička nebo protipožární alarm, dodnes někteří lidé netuší, co za tím plotem je a chodí kolem velkým obloukem, což mi na druhou stranu až tak nevadí. Ale už mne lidé znají, takže se mne občas zeptají na ulici nebo v obchodě, jak bude, nebo kolik bylo ráno stupňů.

Na jaké otázky jste jim schopen na základě vašich měření odpovědět?

Jsem schopen měřit venkovní teplotu, venkovní vlhkost, rychlost a směr větru, srážky, výšku sněhu, přízemní teplotu, teplotu půdy od pěti do pětadvaceti centimetrů, tlak vzduch a sluneční svit. Běžně člověk z těchto měření využije teplotu, vítr, přízemní teplota. Ta zajímá lidi hlavně na jaře a na podzim kvůli zahrádkám. Hodně lidi zajímá výška sněhové pokrývky. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé právě výšku sněhu hodně přeceňují a ne jen o centimetry, ale o desítky centimetrů. Stává se, že lidé říkají, že napadlo půl metru sněhu, ale ve skutečnosti je s bídou třicet centimetrů. Od srpna měřím i sluneční svit, což by mohlo zajímat hlavně fotografy. Docela mne překvapilo, že lidi zajímá i vlhkost vzduchu. Zastavují mne, a diví se, že je ve Volarech stoprocentní vlhkost. Mysleli si, že to může být jen v deštném pralese. Zatímco jinde se to nestává, ve Volarech je to pravidelně téměř každou noc. Je to dáno lokalitou, jsme v uzavřeném údolí, kde vzniká pravidelně mlha.

Neptají se Vás sousedky, jestli jim uschne prádlo?

Je to tak, občas jim říkám, ať raději dneska neperou, že jim to neuschne a také že ne.

Když sedíte u televize a sledujete předpovědi počasí, jak na Vás působí, co vidíte a slyšíte?

Přiznám se, že předpověď počasí sleduji jen na jedné televizní stanici. Ostatní mi přijdou jako nevěrohodné, laicky udělané a jsou spíše o tom, kdo to říká, než co říká. Informace nejsou minimálně pro mne na profesionální úrovni. A už vůbec nevěřím předpovědím na celý měsíc. Uvedu jen příklad z října, kdy podle měsíční předpovědi mělo být od desátého do dvacátého října polojasno s teplotou kolem dvaceti stupňů. A třináctého napadl sníh, leckde až půl metru i víc. Což měsíční předpověď absolutně neříkala a to byla vydána dva týdny před sněhem.

Na jak dlouho se podle Vás dá kvalifikovaně předpovědět počasí?

I když říkají, že dlouhodobé předpovědi jsou tak na šedesát procent, spíše to nevychází. Podle mne je kvalifikovaná předpověď maximálně s relativně slušnou přesností tak na tři dny. Pak už přesnost klesá a na týdenní předpověď se dívám s velkou rezervou.

Co na Vašeho koníčka říká rodina?

Podporuje mne, nevadí jí to a musím říct, že je hodně vstřícná.

A jak se na to tváří starší pětiletý syn, už to vnímá?

Určitě, dá se říct, že hned jak vstane, běží se podívat, jaká je teplota a jestli v noci pršelo. Když jdu dělat něco ven do stanice, jde se mnou a kouká na čidla, zhruba rok se zajímá o počasí také. Tak snad budu mít svého nástupce. Je to trochu naopak, než to bylo se mnou, kdy jsem tatínka k meteorologii zlákal vlastně já, protože v mých začátcích jsem potřeboval někoho dospělého. Ale tátu to chytlo a dodnes na stanici v Černé v Pošumaví měří pro ČHMÚ a vyměňujeme si i data.

Ivo ROLČÍK

Rodák z Opavy, 31 let. V roce 1990 jako žák šesté třídy začal s meteorologií v Černé v Pošumaví. Dnes pracuje jako zdravotník záchranář, žije s manželkou a syny Ivem a Matyášem ve Volarech, kde má i svou meteorologickou stanici a odkud vysílá na stránce www.pocasi-volary.cz údaje o počasí na Šumavě do celého světa.

Autor: Miroslav Fuchs

27.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Již tradičně se do sbírky zapojují i zaměstnanci Městského úřadu v Prachaticích. I v letošním roce jsou úspěšní.

Kabelky i korále vybrali mezi sebou prachatičtí úředníci

Prachatice čeká nultý ročník Hospic music festu. Na festivalovém pódiu vystoupí i Narttu.
6

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Město nechá umýt popelnice

Prachatice – Od pondělka do pátku příštího týdne se pustí městem nasmlouvaná firma v Prachaticích a osadách do mytí a desinfekce nádob na komunální odpady.

Na sál to nestihla. Porodila pod stoletou lípou

Písek – Tatínek by zasloužil medaili. Shodovaly se sestřičky na porodnickém oddělení písecké nemocnice, když v úterý propouštěly domů Evu Chvojsíkovou z Týna nad Vltavou s dcerkou Barborkou. Té se totiž už nechtělo čekat a přišla na svět v pátek ve 20.25 hodin za pomoci tatínka Miroslava kousek za bránou nemocnice pod stoletou lípou.

Skončily rošády na kandidátkách

Jihočeský kraj – Pondělní 16. h ukončila šarády na kandidátních listinách pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ty se budou konat 20. a 21. října a v Jihočeském kraji do nich míří 25 subjektů.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení