Laičtí občané jsou z veřejných komentářů zmateni, neboť: ti, kteří dříve nechtěli kácet stromy napadené kůrovcem (že si příroda pomůže sama) - tak ti dnes obviňují lesníky z toho, že káceli málo.

Co se stalo?
Roku 2015 bylo celostátní extrémní sucho, kdy suchá zem dosahovala hloubky i přes jeden metr. Následkem toho usychaly smrky a borovice nejen v tom roce, ale i v následujícím. Stromy, které mají snížený přísun vody, tak jsou přednostně vyhledávány brouky-kůrovci a následně usychají. Současné uschnutí asi 20 000 ha lesů v oblasti severní Moravy však ještě nepředčilo 25 500 ha suchých a v důsledku kalamit vykácených lesů v Národním parku Šumava (tj. na území o velikosti asi 20% severní Moravy).

Ministr životního prostředí R. Brabec s oblibou nyní opakuje: "V ČR již r. 2015-2016 se rozjížděly podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie." Dnes se ptáme, co dělal ministr Brabec v té době: Víme, že prosadil novelu zákona č. 114/1992 Sb., která umožnila zvýšení rozlohy bezzásahových lesů, kde se nezasahuje proti kůrovcům a ti se šíří do dalších lesů. Tuto novelu o ochraně přírody prosazoval navzdory tlaku lesnické odborné veřejnosti a potřebě moratoria na vyhlašování dalších bezzásahových území.

Když bychom chtěli uvádět historické příměry, tak první doložená největší kůrovcová kalamita byla po vichřici 1868-1870. Následné kalamitní rozmnožení kůrovce se tehdy podařilo zastavit intenzivním zasahováním po dobu 10-ti let. Rozsah této kalamity (množství polomového dřeva a dřeva následně uschlého kůrovcem, rozloha suchých a vykácených lesů) byl překročen až r. 2007 (orkán Kyrill) a v následujících letech. V lesích soukromých, obecních a státních (které spadaly pod Ministerstvo zemědělství) bylo kalamitní přemnožení zastaveno za 2-3 roky. Naproti tomu v lesích NP Šumava bylo kalamitní přemnožení kůrovce zastaveno za 7 let (2013).

Národní park Šumava se zapsal do dějin tím, že to byla kalamita, které na Šumavě padlo o 500 000 kubíků dřeva více, než tehdy v letech 1868-1878.

Od "dob Marie Terezie" platí, že proti kůrovcové kalamitě se zasahuje celostátně a důsledně všude. Tato panovnice vydala "Lesní řád", v němž bylo nařízeno tvrdě trestat ty, kteří mají v lese souše napadené kůrovci a přitom těží zelené stromy! Právě to se dělo se souhlasem ministra Brabce a tak v letech 2012 až 2017 bylo v NP Šumava vytěženo úmyslně 404 000 kubíků dřeva (tj. zdravé stromy, které tam měly zůstat). Z takového poznání je zřejmé, že potrestaný neměl být generální ředitel Lesů české republiky, s.p. Daniel Szórád, ale jakýsi Richard Brabec.

Bláha: až nebudou žádné vzrostlé smrky - "BUDE LÍP"
Hnutí Duha a jejich "lesní ideolog" vyzývá k záchraně českých lesů tak, že by chtěl vymýtit 80 % smrkových lesů v ČR. Zbylých 20 % smrkových lesů, které se nachází v horských oblastech, by mohly zůstat. Zůstaly by tedy v oblastech, kde je dnes většinou zvláště chráněné území, kde se proti kůrovci nezasahuje, lesy usychají a škůdci se šíří dále.
Výsledek této nebezpečné ideologie: Budoucí generace budou dovážet milióny kubíků dříví např. z Jižní Ameriky, jako to současně dělá "ekologicky vyspělé" Německo.

Další ideou Hnutí Duha s podporou Ministerstva životního prostředí je vyhlášení národních parků Křivoklátsko a Jeseníků a ostrůvků divočiny o rozloze 1 000 ha ve státních lesích. K realizování ideje potřebují generálního ředitele LČR typu "Dolejský", který přivede státní lesy do fanatické certifikace FSC a tím se tam budou hlásit další soukromí a obecní vlastníci. Certifikát FSC je závazkem pro vlastníka nejen pro ponechání 3 až 5% bezzásahových lesů, ale i pro nepoužívání chemických prostředků na postřik skladovaného dříví k zahubení rojících se kůrovců.

Petr Martan
NÁZOR: Když lesníci pláčí a bio-sluníčkáři se radují

Vláda nemakala, protože neudělala nic proto, aby již dávno přišlo do lesnictví 2 000 kvalifikovaných dělníků a 4 000 nekvalifikovaných dělníků, kteří v oboru schází. Můžeme si vzít dobrý příklad z dob socialismu, kdy nedostatek pracovních sil do lesnictví nahrazovali brigádníci ze škol a průmyslu. S tím souvisela i náborová kampaň a vyhlašování celonárodních kampaní na pomoc lesům. Nesporně tím mládež získávala vztah k lesům, které vznikají a jsou zdravé také za pomoci lidského zasahování. Dnes žádné brigády a záchranné kampaně nejsou a vláda k tomu nevyzývá.

Vláda mohla pomoci rozhodnutím o nasazení školní mládeže, vojáků a vězňů k záchraně českých lesů - ale neudělala to. V tomto směru lze připomenout, že r. 1947 bylo obdobné sucho, jako r. 2015 a ještě větší kůrovcová kalamita, než je dnes. Tehdejší vláda se usnesla, že "vězni doposud pracující jen v dolech, budou nadále využíváni také pro práce na záchranu českých lesů".

Petr Martan, Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s.