Začít řešit další rozvoj areálu letního divadla a Vodníku, nebo čekat, jak dopadne soud s Římskokatolickou farností? To je otázka, jejíž zodpovězení bude na zastupitelích ve Vimperku.


V minulých dnech informoval Prachatický deník o žalobě na určení vlastnických práv k souboru pozemků ve Vimperku, které na město Vimperk a Českou republiku podala u Okresního soudu v Prachaticích před koncem loňského roku Římskokatolická farnost Vimperk. Ve hře jsou rozsáhlé, několikahektarové pozemky ve Vimperské rokli, menší pozemky v dalších částech Vimperku, ale také poměrně klíčový prakticky celý areál letního divadla a další pozemek v areálu Vodník. „V tuto chvíli se budeme chovat tak, že pozemky jsou na listu vlastnictví města a budeme čekat na rozhodnutí soudu, případně, zda by pak pokračoval dál. Uvidíme, jak dlouho se celá věc potáhne, může se jednat o řádově i roky," uvedla starostka města Jaroslava Martanová.


O osud obou areálů a jejich rozvoje se zajímali minulý týden vimperští zastupitelé. Po vedení města chtěli odpověď mimo jiných na otázku, zda je žalobou ohrožena realizace studie rozvoje areálu Vodník a jak se bude vyvíjet areál letního divadla. „Tím, že jsme přišli o prostor na zámeckých arkádách pro pořádání kulturních akcí, byl záměr více využívat právě areál letního divadla. Znamená to, že do vyřešení těchto případů nebude město do areálu vkládat žádné prostředky a čekat, jak to dopadne," zajímal se zastupitel Zdeněk Kutil.
Co znamená podaná žaloba pro osud rozvoje biatlonu a areál na Vodníku chtěl vědět zastupitel Pavel Dvořák. „Jde mi o práce na studii, dále jestli už běží přípravné práce na vydání stavebního povolení a tak dále. Bude mít tato situace vliv na tyto technické věci ohledně stavebního povolení," dotazoval se. „My jsme zadali studii, ta je téměř dokončená, je před prezentací a schválením. Nic dalšího neběží a ani zatím běžet nemůže, tak daleko jsme se zatím nedostali," odpověděl Karel Hudeček.


Pokud se týká areálu letního divadla, může se město jen spoléhat na princip, který platí, že v rámci církevních restitucí se nevydávají pozemky, které jsou zastavěny. „V areálu vznikly některé stavby možná již v šedesátých letech, kdy areál vznikal a po celou dobu je na něj pohlíženo jako na veřejný prostor. Možností je víc, buď stát prohlásí, že tento majetek nebude vydán, případně by vydán měl být, nicméně jako takový se nevydá a církev bude uspokojena formou náhradní restituce. Nejkrajnější variantou je, že by byly pozemky vydány církvi i se stavbami, pak bychom museli jednat s církví. Nic z toho se ale v tuto chvíli nedá odhadnout," vysvětlila starostka.
Zda přesto půjde město při vědomí současné situace přece jen do rizika, že může o areál přijít, a bude tam investovat, nebo bude vyčkávat další roky na konečné rozhodnutí, je na zvážení zastupitelstva. „V tuto chvíli není možné odpovědět, protože bude záležet i na celkovém objemu finančních prostředků, které by bylo potřeba investovat," doplnila starostka Martanová.