VYBERTE SI REGION

Starý vzkaz v lahvi od rumu našli řemeslníci při demolici

Vimperk – Pokračující demolice bývalé strojovny u zimního stadionu v ulici 1. máje přinesla jedno nečekané překvapení. Tentokrát se nejednalo o další technické překážky, které by znovu odložily demoliční práce, ale o netradiční a hodně osobitý vzkaz uložený ve stejně specifickém pouzdře.

11.3.2016
SDÍLEJ:

Vzkaz nalezený v láhvi ve Vimperku.Foto: Reprofoto: Miroslav Fuchs

 Vzkaz pro budoucí generace zanechala parta chlapů, kteří přístavbu stavěli, vložila do prázdné lahve od rumu. Symbolicky snad i proto, že v době, kdy se přístavba stavěla, byly takové mrazy, že na zahřátí tehdy nestačil ani grog, ale pomáhal jen tradiční Tuzemský rum.

„Tato přístavba byla započata v polovině listopadu roku 1975, která se stala součástí ZS, a která se vyvíjela v třeskutých a krutých mrazech, kdy zednické lžíce mistra s. Rudolfa Kramla namrzala a malta vrchního mixíra s. Václava Kumbery musela být ohřívána při ohni v železném sudu a mrazy dosáhly takových rozměrů, že lahvové pivo s. Kumbery popraskalo a donášené občerstvení „grogy“ z hostince „Na Hamajdě“, které měly zahřát promrzlý a ustaraný brigádnický kolektiv, se tak nestalo, neboť voda z toho moku zcela vymrzla a proto byl donesen jen čistý a pravý „Tuzemský rum“ a to nás zachovalo při životě,“ píše parta brigádníků ve svém odkazu budoucí generaci.

Ten nese datum 28. listopadu 1975 a tím, kdo písemný vzkaz následovníkům psal a byl jedním z brigádníků, byl Václav Kalous, dědeček Martina Kalouse, vedoucího odboru hospodářského a bytového ve Vimperku. „Dost mne to překvapilo, ale když jsem vzkaz ukázal tátovi, hned ho poznal s tím, že to psal děda,“ říká k dopisu Martin Kalous.

Spíše za recesi označil vzkaz syn autora Václav Kalous. „Táta byl pro každou legraci a jako takovou bych bral i ten vzkaz. Bylo to v lahvi od rumu, jestli ji nejdřív vypili a pak to napsali, to dneska už těžko říct. Je to přece jen čtyřicet let. Stadion se stavěl od roku 1970 a vystřídala se na jeho stavbě celá řada lidí, tohle byla až přístavba. Kdyby se to našlo za dalších sto let, bylo by to určitě ještě zajímavější,“ říká Václav Kalous.

V době, kdy jeho otec spolu s partou kamarádů stavěl přístavbu u zimního stadionu, se vrátil z vojny. „Měl jsem jiné starosti, takže jsem tomu nevěnoval moc pozornosti, ale pravdou je, že si matně vzpomínám, že mi táta o tom vzkazu něco říkal, že prý něco napsali a dali to do lahve a do zdi,“ říká Václav Kalous.

Poznat tatínkův rukopis prý nebyl problém. „Doma mám několik písemností, takže tatínkův rukopis jsem poznal hned. Na čtení je dnes trochu horší, měl takový ten krasopis, na kterém si tatínek zakládal. Vyučil se drogistou a dlouhé roky dělal ve Vimperku vedoucího drogerie. Byl i do sportu, byl prakticky u zrodu vimperského hokeje. Tím, že byl drogista, dělal při zápasech zdravotníka. Pamatuji si, jak tam běhal s brašnou a protože se tu dlouho hrál hokej na otevřeném kluzišti, ošetřoval zraněné hráče, buď sám, nebo je posílal do nemocnice na šití,“ vzpomíná Václav Kalous.

Od té doby se ve Vimperku i v tamním hokeji změnilo mnohé, ale faktem zůstává, že nebýt nadšenců, nevyrůstaly by zde další hokejové generace. A o to stavitelům šlo především. Konec konců je to znát i z úvodních slov odkazu v lahvi. „Vybudovali jsme pro Vás za nadměrného úsilí v akci „Z“ tento sportovní stánek „Zimní stadion“ v pořadí jako pátý v našem jihočeském kraji, který má za účel sloužit k ozdravění vašeho ducha i těla po celodenním pracovním vypětí. Má sloužit široké naší sportovní veřejnosti k radosti i k odpočinku a kde nyní se odbývají tvrdé a neúprosné boje našeho mužstva „TJ Šumavan“ Vimperk, účastníka II. NHL v roce 1975-76.“

Autor: Miroslav Fuchs

11.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Sousedům vjezd povolen!

Prachatice – Před jedenácti lety nabízela prachatická Klima prodej pozemku 
v lokalitě ulic Za Továrnou a Dělnická. Šlo o silnici, která je v současné době využívaná jako účelová komunikace. Město nemělo zájem.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies