Počínaje prvním dnem letošního roku má vimperský zámek nejen nového vlastníka, ale také správce a rovněž i kastelána. Národní kulturní památku tak do své péče převzal Národní památkový ústav. Jaká by mohla být budoucnost této unikátní památky na Prachaticku? I to je jedna z otázek pro ředitele územní památkové správy NPÚ České Budějovice Petra Pavelce.


V tuto chvíli připravujete harmonogram činností, které byste měli zahájit v letošním roce po faktickém převzetí zámku Vimperk. Už víte, v jakém sledu, co vše vás čeká a čím začnete?
Vedle nutných administrativních kroků bude postup následující. Od prvního ledna nastoupil nový kastelán Vojtěch Brož. Jeho úkolem bude provést společně se stávajícími zaměstnanci, které přebíráme od NP Šumava, a dalšími specialisty Národního památkového ústavu kompletní revizi stavu celého areálu a naplánovat krátkodobé a dlouhodobé úkoly v oblasti oprav, restaurování a kulturních aktivit na vimperském zámku. Během ledna budeme vědět, jaký bude reálný stav finančních prostředků NPÚ na rok 2015, sestavíme rozpočty pro jednotlivé památky v naší správě včetně Vimperka a pustíme se do práce. Nelze očekávat, že za rok bude Vimperk ve stejně dobrém stavu jako například zámky Hluboká nebo Kratochvíle. Když se bude dobře vyvíjet finanční situace NPÚ, což je závislé na státním rozpočtu a na našich vlastních výnosech ze vstupného, bude postupná revitalizace zámku ve Vimperku trvat přibližně osm let.


Mezi prvními by měl přijít na řadu spodní zámek a jeho reprezentativní prostor s unikátní výzdobou nejen stropu, ale jak ukázal průzkum, také stěn. Je již rozhodnuto, kdy bude zahájen, co vše by měla rekonstrukce zahrnovat a do kdy by měla skončit?
Restaurování reprezentačního sálu v dolním zámku bychom rádi zahájili již v roce 2015, současně bude nutné řešit projektování provozního zázemí sálu, jeho propojení se zahradou atd. Dokončení těchto prací bude možné odhadnout až podle toho, jak se tyto práce podaří zajistit finančně.


Zřejmě největší komplikací v realizaci záměrů mohou být finanční prostředky a také platnost stavebního povolení, která skončila v loňském roce. Existují již řešení, ať již co se týče stavebního povolení, tak i finančních zdrojů?
Finance na revitalizaci zámku ve Vimperku plánujeme čerpat v zásadě ze tří zdrojů. Za prvé z vlastního rozpočtu Územní památkové správy České Budějovice, což je vždy částka značně omezená, nanejvýš v řádech statisíců až jednotek milionů. Za druhé z účelových dotací ministerstva kultury. Ze strany ministerstva očekáváme vstřícnost a podporu, neboť zámek jsme přebrali z podnětu ministerstva kultury a při přebírání zámeckého areálu z resortu životního prostředí ministerstvo kultury podporu zámku deklarovalo. A za třetí z programů Evropské unie, neboť z hlediska Národního památkového ústavu je projekt revitalizace zámku Vimperk prosazován jako priorita pro tak zvaný Integrovaný regionální operační program, z něhož lze v následujících deseti letech čerpat na revitalizace památek částky v řádu stovek milionů korun.

Vámi zmiňované stavební povolení se týká projektu rekonstrukce zámku, který nechalo zpracovat předchozí vedení Národního parku Šumava. Tento projekt Národní památkový ústav od NP Šumava nepřebírá, protože nevyhovuje záměrům NPÚ – byl zpracován pro jiné využití zámku a v současné době je v držení Policie ČR.


Jak bude vypadat od příští sezony provoz muzea a je počítáno s jeho dalším rozšířením?
Zámecké muzeum máme zájem i do budoucna udržet a rozvíjet. Ve Vimperku má již svou tradici. Plánujeme ale jeho modernizaci a částečně i změnu náplně. Chtěli bychom se například ve větší míře věnovat takovým šumavským fenoménům, jako je Schwarzenberský plavební kanál, který byl nedávno prohlášen národní kulturní památkou, a podobně.


Zůstává v platnosti nabídka na převod sbírek českého skla, knihtisku a vitrín pro muzeum ve Vimperku pro možné rozšíření expozic?
Tyto nabídky od pražského Uměleckoprůmyslového muzea jsou, pokud vím, stále aktuální, bude ale nutné jednání znovu oživit. To už ale bude také úkol pro nového kastelána, který v této věci bude s vedoucím muzea panem doktorem Čepičkou spolupracovat.


Město Vimperk v loňském roce deklarovalo ministrovi životního prostředí, že zůstává v platnosti usnesení zastupitelstva města Vimperk o finanční podpoře provozu muzeu, tuším se jedná o částku 300 tisíc korun ročně. Jednal jste již se zástupci vimperské radnice a využijete jejich nabídku?
O těchto záležitostech a také o další spolupráci s městem budu jednat osobně s novou vimperskou starostkou, paní Martanovou. První jednání se již uskutečnilo ještě před koncem loňského roku.


Vimperští využívají pro společenské a kulturní akce venkovní areál zámku, ať už se jedná o horní nádvoří, případně Arkády a také kapli pro společenské akce. Bude tato spolupráce pokračovat i v dalších letech, byť v omezeném rozsah v případě celkové rekonstrukce spodního zámku včetně zahrad a Arkád?
Podobně jako u jiných památek ve správě NPÚ je pro nás spolupráce s místními samosprávami – obcemi a městy – samozřejmostí. Společné akce a vzájemná koordinace kulturních aktivit jsou oboustranně přínosné.


Chápu, že je to možná předčasná otázka, ale jsou již v tuto chvíli známy záměry na využití dalších prostor zejména horního zámku a Vlčkovy věže?
Vedle provozu zámeckého muzea plánujeme v horním zámku včetně Vlčkovy věže vybudovat standardní prohlídkovou trasu, zaměřenou na určitou historickou fázi vývoje zámku. Ještě není jisté, zda těžiště této trasy bude v období Rožmberků, Novohradských z Kolovrat, Eggenbergů nebo Schwarzenbergů. Rozhodneme se až po prostudování archivních pramenů, podle toho k jakému období bude nejvíce využitelných pramenů ve vztahu k interiérům zámku. A v dolním zámku, kde se nachází velký sál s renesanční malířskou výzdobou, máme v úmyslu vybudovat víceúčelové kulturně konferenční centrum. Za tím účelem restaurujeme zmíněný sál, k němu připravíme potřebné zázemí a celý tento prostor propojíme funkčně se zámeckou zahradou, aby tam mohly probíhat různé kulturní, společenské nebo didaktické programy.


Plánujete v souvislosti s větším využitím zámku například personální změny, ať už na postu kastelána, případně na větším počtu zaměstnanců?
Od správy NP Šumava přebíráme dva zaměstnance – vedoucího muzea pana doktora Čepičku a další zaměstnankyni muzea, paní Říhovou. Ve výběrovém řízení jsme již vybrali nového kastelána zámku, mladého člověka, který se do Vimperka přestěhuje a dostane příležitost hrát zásadní úlohu v týmu, který bude v následujících letech uskutečňovat projet revitalizace zámku. Další zaměstnance budeme přibírat podle toho, jaké budeme mít finanční prostředky na platy. Pro plnohodnotný provoz po rekonstrukci by zámek ve Vimperku potřeboval přibližně 11 stálých zaměstnanců podobně jako například plně funkční a velikostí srovnatelný zámek v Jindřichově Hradci.


Vloni zazněla rovněž myšlenka usilovat o zapsání zámku Vimperk a s ním spojených památek na seznam UNESCO. Vnímáte takovou ideu jako oprávněnou a možnou?
Myslím, že je to nereálná představa. Zámek Vimperk má statut národní kulturní památky, což odpovídá jeho kulturně historické hodnotě a je to dostatečně důstojná platforma pro jeho plnohodnotný rozvoj.