VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Má brouky z celého světa, ale nejraději má ty z Ovesné

Prachatice – Desítky zasklených krabic plných nejrůznějších brouků, které už není v bytě kam dávat. Koníček, který umožnil Karlu Kadlecovi procestovat téměř celý svět a přesto vlastně nevytáhl pořádně paty z České kotliny. I to v sobě skrývá nadšení pro přírodu a brouky v ní.

19.3.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Fuchs

Začínal s motýly„Jako malý kluk jsem začal sbírat motýly. Ale protože jsem to neuměl, prostě jsem ho chytil, propíchnul špendlíkem a připíchnul na krabičku od sirek. Tenkrát jsem ale neměl preparáty, abych si exempláře impregnoval, takže všechny se zničily. Tak jsem se na to vykašlal,“ zapátral Karel Kadlec v paměti na úplné začátky své sběratelské vášně. K broukům se dostal o něco později, když vedl oddíl skautů. „Skauty potom zrušili, ale u mládeže a brouků už jsem zůstal a začal jsem vést oddíl lesní mládeže. Dodnes mám schovanou kroniku, kterou si kluci vedli. Bylo mi líto, když jsem viděl, jak se kluci jenom poflakují před barákem, tak jsem řekl nejstaršímu synovi, ať dá dohromady partu kamarádů a založili jsme kroužek. Jezdili jsme na tábory, jako dospělý už jsem mohl pít pivo, ale chytal jsem na ně i brouky a kluci mi do něj sypali jehličí, protože správný vedoucí prý pivo nepije,“ pousmál se Karel Kadlec při další vzpomínce.

Nejraději má brouky z Ovesné

Entomologie má hodně široký záběr a ani jeden sběratel se nevěnuje úplně všemu. Karel Kadlec sbírá brouky už více než čtyřicet let a také on se za ta léta specializoval. „Lojza Pavlíčko mne navedl hlavně na brouky z lokality Ovesná, kterou mám prakticky kompletní. Lojza mi vždycky radil, abych ale u brouků raději nepopisoval přesnou lokalitu, aby nepřišli sběrači a nevysbírali celou populaci a potom s ní kšeftovali na burzách. Takže sice vím, kde jsem jednotlivé brouky chytil, ale přesné místo raději neuvádím. Ostatně někteří už tam dnes ani nejsou.“ Názor Karla Kadlece na sběratele, kteří plení přírodu jen kvůli obchodu, je nekompromisní. „Ty bych zavřel. Pamatuji si, že tu chytili dva takové Pražáky. Ti neříkali, letí mi můra ta a ta, ale letí mi stokoruna. Vím o lidech, kteří jsou schopni nasbírat i několik kilogramů brouků. Když si vezmu, že brouk má gram i méně, to je drancování přírody. Když pak člověk přijde na burzu, snadno se pozná, kdo je sběratel a kdo to má jen na kšeft,“ zlobí se Karel Kadlec.

Nejhezčí jsou z Venezuely

Přesné číslo, kolik brouků za celou tu dobu už Karel Kadlec nasbíral, nemůže říct. „Určitě je to v tisících. To jsem si jistý,“ utvrdil Karel Kadlec, jehož specialitou jsou tesaříci. Ti v jeho sbírce zabírají nejvíce místa. V jeho sbírce se ale najdou exempláře zlatohlávků, krasců, chroustů nebo roháčů. „Těch mám asi dvě velké krabice z celého světa. Dřív patřili roháči mezi tesaříky, ale dnes jsou zvlášť. Nejvíc jich mám z Afriky. Ve sbírce mám i chrobáky, ty nejkrásnější mám z Venezuely, jsou nádherně vybarvené. Najdou se u mne i mantichory, což jsou zvláštní brouci, nebo mormolyce,“ vyjmenoval zlomek svých úlovků, nebo exemplářů, které získal jako dar nebo výměnou téměř z celého světa. Pod sklem v krabicích nechybí Karlu Kadlecovi ani známý brouk pytlík, toho největšího chytil v Prachaticích na lázních.
Přestože se Karel Kadlec věnoval především lokalitě Ovesná, k jejímu kompletnímu zmapování mu stále chybí pět menších brouků. „Ty jsem tam ale už dobrých dvacet let neviděl,“ posteskl si Karel Kadlec s vědomím, že v tomto směru se mu nejspíš už sbírku dokompletovat nepodaří. Podle jeho slov z okolní přírody postupně některé druhy zcela mizí. „Už nejsou vidět některé druhy tesaříků, ale zase najdu malé krasce, květopasy, i zlatohlávky, kteří tam dříve nebyli.“

Místo hub sbírá brouky

I když se Karel Kadlec specializuje hlavně na to, co je, tak říkajíc, za humny, brouky sbíral a sbírá po celé České republice při svých dovolených. A jak taková dovolená broučkaře vypadá? „Když jsem třeba na chalupě a jdu na houby, skončí to tak, že stejně jdu na brouky. Mám s sebou lahvičky, když vidím něco, co už mám, pustím to. Rád chodívám v létě na lázně, kde mi pomáhá příroda. Když třeba chytne kos střevlíka, který je pro ně nejedlý, sice ho zabije, ale nesní. A už mám další krásný exponát do sbírky,“ dodal se smíchem.
K vybavení broučkaře patří síť, buď normální, nebo smýkací, preparáty na usmrcení, flašku smrtičku s jemným pilinným prachem. „K usmrcení se používají speciální tablety. Sice jsem to zkoušel dřív s éterem, ale brouk se dlouho trápí a ke všemu ztvrdne a je problém při preparaci. Brouky, které mám už delší dobu, nechám ve vlažné vodě na čtyři hodiny změknout, pak ho propíchnu, vždycky v horní třetině, a preparuji. V podstatě se pak připíchne na desku a nechá uschnout a znovu ztvrdnout,“ říká Karel Kadlec.

Sbírku pomáhá rozšířit kamarád

Exponáty ze zahraničí posílá Karlu Kadlecovi jeho kamarád. „To se vezme čtvereček papíru. Do něho se vloží tvrdý karton, na který se z druhé strany napíše, co to je, odkud i s nadmořskou výškou, kdy ho sebral, dá se tam kus vaty, přetáhne se to celofánem a sešívačkou sešije a tak to vydrží třeba dvacet let. Takhle mám třeba patnáct let sbírku tesaříků z Kanady. Ty větší jsem už udělal, ale na ty malé jsem se za celou dobu nedostal.“
Brouky má Karel Kadlec ve své sbírce snad ze všech koutů světa. „Mám brouky ze severní i jižní Ameriky, z ostrovů, z Nové Guiney, Asie. Některé brouky jsem si ale třeba i vypěstoval, ale to je potřeba pořádně označit. A rozhodně to není nic levného, třeba velká larva stojí i osm set korun. Někdo dokonce pozná už na larvě, co bude samec a co samice. Nejbližší pravidelná burza je v Praze, byla i v Českých Budějovicích. Sice jsem se byl podívat, ale dneska už se všechno platí v eurech, a to už je pro mne moc drahé. Velký zájem je hlavně od sběratelů ze zahraničí. Takhle jsem vyměnil se sběratelem z Japonska tesaříky, takže mám teď ve sbírce naše, ze Slovenska a z Japonska. Ale lámal jsem ho snad tři měsíce, než povolil a nakonec mi poslal tesaříky hned tři. Dneska je to všechno přes internet.“
V Prachaticích se entomologii dnes věnují tři nadšenci. „Byli jsme čtyři. Já dělám tesaříky, Honza Novotný se zajímá o střevlíky a Lojza Pavlíčko sice má taky brouky, ale hlavně se věnuje motýlům, od kterého mám z Venezuely ze skal několik endemických druhů. Vyprávěl mi, že byl u nějakých indiánů, kteří dříve nevěděli, že mají dva kilometry od sebe skály. Dneska je to tam tak vykácené, že nevidí jen tu skálu za zády, ale další dvě,“ líčí Karel Kadlec připomínky toho, jak se přírodní podmínky nemění jen u nás.

Krabice už není kam dávat

Ačkoliv má ve své sbírce skutečné skvosty z celého světa, nejvíce si Karel Kadlec považuje brouků, které nachytal v Ovesné. „Je to jednoduché, protože už některé druhy tam už nejsou.“
O osudu rozsáhlé sbírky není rozhodnuto. Mladší syn se sice dřív entomologii také věnoval, ale jeho dnešní zájmy se vydaly jiným sběratelským směrem. Sbírka se Karlu Kadlecovi přitom už ani nevejde do bytu. „Mám čtyřicet speciálních broukařských krabic v předsíni, ale jinak používám spíš krabice na motýly, těch je taky možná čtyřicet a další už mám různě po bytě ve skříních na sobě.“
Naposledy se mohli zájemci podívat na výběr ze sbírek Karla Kadlece začátkem třetího tisíciletí v zasedací síni na Staré radnici v Prachaticích. V plánu je ale další, a to ve spolupráci s Prachatickým muzeem v budově Zámečku na Zlaté stezce a to společně s Aloisem Pavlíčkem letos v červnu.

Karel Kadlec
Narodil se 12. 2. 1941 v Netolicích, je ženatý, má dva syny. Vyučil se automechanikem a po dvouleté vojenské prezenční službě nastoupil do dolů. Odtud k silnicím, pak kvůli bytu do Agrostavu a nakonec skončil jako automechanik u policie, kde byl sedmadvacet let až do důchodu.

Autor: Miroslav Fuchs

19.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rybník na Horní Bráně je jedním z míst, kde režisér Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče.
22

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Ilustrační foto

Bezproudí na Prachaticku

OBRAZEM: Dřevákový rekord letos odolal

Volary - Nedělní program Volarských slavností dřeva je neodmyslitelně spojen s dřevákovým průvodem.

OBRAZEM: Bývalí pracovníci lhenické Fruty se sešli po třiceti letech

Lhenice - Velmi příjemné setkání bývalých pracovníků Fruty Lhenice se konalo v pátek večer právě ve Lhenicích na Prachaticku.

OBRAZEM: Strunkovické letiště slavilo narozeniny

Strunkovice nad Blanicí - Pětašedesáté narozeniny slavilo v sobotu letiště ve Strunkovicích nad Blanicí. Na tři tisícovky návštěvníků se vypravily na Letecký den, který byl plný nádherných leteckých produkcí.

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Šumava - Následky bouřky z pátku na sobotu postihnou i návštěvníky Šumavy. Některé pěší a cyklistické trasy jsou dočasně nepřístupné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení