Existence prachatické městské školy je doložena již ve 14. století, přesně v roce 1383. Další zpráva se zachovala z roku 1388, kdy rychtář Mikuláš a dalších 12 konšelů a celá obec města Prachatic se vzdali ročního platu ve výši 16 grošů, která odváděla vyšehradská kapitula z vesnice Zdenice. Na zadní straně této originální listiny je současný latinský přípisek, že z odváděné částky má být placen školní mistr. V roce 1392 se uvádí učitel jménem Štěpán. Další zprávy o městské škole v Prachaticích se již nezachovaly. Teprve v 16. století jsou další doklady. Z roku 1554 víme, že si bakalář stěžoval na špatné poměry ve škole. K vyučování mládeže byla postavena samostatná budova v sousedství kostela a fary. Dům má v současné době čp. 30 (dříve čp. 39) a v prvním patře je zasazena deska s latinským textem, ve kterém se uvádějí jména některých členů městské rady a uvádí, že byla založena škola. Dům je datován do roku 1557. V roce 1572 a 1591 byly provedeny menší opravy. V posledním uváděném letopočtu Blažej Vlach udělal komín ve sklepě školního kantora. První známé jméno učitele je z roku 1561, kdy jím byl Jan Veverýn, který má také zásluhu, že dostal odměnu „za recitování komedie“. Více o divadelní produkci víme z roku 1570, kdy školní správce Melichar se svými žáky sehráli divadelní hru s názvem „Komedie o Zuzaně“, která byla stejného roku hrána také v Trutnově. V roce 1589 bylo zapsáno usnesení: „Rodiče dávejte dítky do školy, aby z nich klukové a střelci nebyli“. Výživu školní mládeže měli zajišťovat jednotliví měšťané. Nescházely ani stížnosti na její špatnou kvalitu. V roce 1639 si prachatický děkan stěžoval na měšťana Jana Magera, kterak na slavnosti velikonoční žákovstvu velice špatný oběd přistrojil. Na to jest Jan Mager pro něj odpověděl, že jest žákovstvu nic od masa na týž den nepřidal, toliko hrneček hrachu a krup. Jest mu za to těžce domlouváno. V 17. století následovaly menší opravy. V roce 1640 byla zanesena stoka ve škole. V roce 1641 „střecha na škole velmi zlá jest, že když prší, na ně teče“. Bylo zjištěno, že „přední žlab mezi střechami položený velmi zlý a shnilý, skrze který voda dešťová tekouce odtud prkna a půdy pod týmž žlabem, že hrubě zahnívati počaly“. Větší opravy se konaly v roce 1653, kdy byla dána do oken malá kolečka, hrnčíř přestavoval kamna a zedník Jindra vyzdíval ústa kamen. Dostali zaplaceno 6 zlatých 29 krejcarů. Nescházely ani stížnosti na špatné chování učitelů. V roce 1646 bylo usneseno, aby kantorovi se povědělo: „Poněvadž víc ožralství nežli práce a pilnosti školní hledí, zvláště nočního času v rozpustilosti vydává.“ V roce 1632 byl napomenut Tobiáš Hartmann, protože tak „špatně mládež vyučuje a povolání svého zanedbává, více v hospodě u Netáhlů bejvá nežli ve škole a i rvačku včerejšího dne způsobil“. Škola byla pokryta šindelovou střechou, která byla v roce 1756 a 1759 opravena. V roce 1774 císařovna Marie Terezie podepsala nový školní řád, který vstoupil v platnost od 1. ledna 1775. Zaváděl povinnou školní docházku pro děti ve věku od 6 do 12 let a trojstupňovou školskou soustavu. Stoupající počet dětí způsobil, že již v roce 1781 se uvažovalo o stavbě nové školní budovy, která měla stát v Parkánu. Toto místo nebylo však přijato. V roce 1783 byly provedeny nejnutnější stavební úpravy na staré škole, na které došlo k výměně šindele na střeše. Ani další plán nové školy nedaleko Horní brány, který byl navržen v roce 1789, nebylo možné uskutečnit. V roce 1794 navštěvovalo prachatickou školu celkem 221 dětí. Z tohoto počtu bylo 126 chlapců a 95 děvčat. V roce 1789 byla uzavřena písemná smlouva mezi vrchním úřadem v Českém Krumlově a zástupci města Prachatice. Podle ní přešel patronát nad městskou školou v Prachaticích na město, které se zavázalo převzít veškeré náklady na vydržování školy. V roce 1824 navštěvovalo školu už 277 dětí. Stará školní budova nevyhovovala takovému počtu žactva a bylo uvažováno o provedení nápravy. V roce 1824 byly provedeny stavební úpravy v domě čp. 71 (nyní čp. 82).Byla otevřena přípravná třída na náklady města. V tomto domě byl rovněž zřízen byt pro učitele. Při požáru města v roce 1832 padla škola za oběť požáru. Na základech domů čp. 92 a 93 byla postavena nová dvoupatrová budova, která měla po dokončení čtyři školní učebny a 8 obytných místností pro učitele. Se stavbou bylo započato v roce 1841 a již dne 30. července 1842 došlo k slavnostnímu vysvěcení nové školy. Počet dětí v Prachaticích stoupal a v roce 1855 jí navštěvovalo 417 dětí. PhDr. VÁCLAV STARÝ archivář